Arcibiskupka z Canterbury Sarah Mullally
Autor: Archbishopofcanterbury.org
Londýn/Praha – Ještě před čtvrtstoletím patřila Sarah Mullallyová k nejvýše postaveným zdravotním sestrám v Británii. Letos se jako první žena v téměř 1400leté historii stala arcibiskupkou z Canterbury, nejvýše postavenou biskupkou Church of England a první mezi rovnými mezi primasy celosvětového anglikánského společenství. Do úřadu byla slavnostně uvedena 25. března.
Čtyřiašedesátiletá Mullallyová je 106. arcibiskupkou z Canterbury. Její nominace byla oznámena 3. října 2025 a právně se funkce ujala letos 28. ledna.
„Jsem hluboce poctěna, že jsem byla povolána sloužit jako 106. arcibiskupka z Canterbury,“ uvedla po oznámení svého jmenování.
V čele Church of England nahradila Justina Welbyho, který rezignoval v listopadu 2024 po zveřejnění nezávislé zprávy o rozsáhlém zneužívání, jehož se dopouštěl právník John Smyth. Vyšetřování popsalo také dlouhodobé selhávání církevních institucí při řešení případu. Welby tehdy uvedl, že přijímá osobní i institucionální odpovědnost za období poté, co se o případu v roce 2013 dozvěděl.
Arcibiskup z Canterbury stojí v čele Church of England. V celosvětovém anglikánském společenství je tradičně označován za prvního mezi rovnými mezi primasy jednotlivých církví. Na rozdíl od papeže však nemá nad ostatními anglikánskými církvemi přímou řídicí pravomoc. Anglikánské společenství tvoří 42 autonomních členských církví neboli provincií po celém světě a počet jeho věřících se odhaduje přibližně na 85 milionů.
Mullallyová vstoupila do duchovní služby až po dlouhé kariéře ve zdravotnictví. Jáhenské svěcení přijala v roce 2001 a kněžské o rok později. V roce 2015 se stala biskupkou z Creditonu v diecézi Exeter a o tři roky později jako první žena převzala úřad londýnského biskupa, jednu z nejvýznamnějších funkcí v Church of England.
Ve vedení církve se věnovala také tématům, která anglikány v posledních letech rozdělují. V letech 2020 až 2023 vedla proces Living in Love and Faith, který se zabýval otázkami vztahů, sexuality a manželství.
Church of England následně schválila Prayers of Love and Faith, tedy veřejné modlitby díkůvzdání, zasvěcení a prosby o Boží požehnání pro stejnopohlavní páry. Neznamenalo to však zavedení církevních sňatků pro páry stejného pohlaví. Church of England nadále učí, že manželství je svazkem muže a ženy.
Mullallyová se naopak staví proti legalizaci asistované smrti v Anglii a Walesu. V debatě se opírá také o svou zkušenost ze zdravotnictví a upozorňuje především na možná rizika pro nemocné a zranitelné lidi a na význam dostupné paliativní péče.
Její cesta do Canterbury je v britském církevním prostředí neobvyklá i kvůli profesní minulosti. Sarah Mullallyová se narodila 26. března 1962 ve Wokingu a ke křesťanství se podle svého životopisu přihlásila v šestnácti letech. Vystudovala zdravotnictví a specializovala se na péči o pacienty s rakovinou.
V roce 1999, ve svých 37 letech, se stala hlavní zdravotní sestrou pro Anglii při ministerstvu zdravotnictví. Byla nejmladším člověkem, který tuto funkci do té doby zastával, a působila také jako poradkyně vlády pro otázky ošetřovatelství a veřejného zdravotnictví.
Práci zdravotní sestry později označila za „příležitost, jak zrcadlit Boží lásku“. V roce 2004 z funkce odešla a začala se naplno věnovat duchovní službě. O rok později obdržela titul Dame Commander Řádu britského impéria za přínos ošetřovatelství.
Od roku 1987 je provdána za Eamonna Mullallyho. Mají dvě dospělé děti, Liama a Grace. Mullallyová veřejně hovoří také o své dyslexii a obtížích, které jí působí při čtení a psaní.
Její nástup do čela Church of England má význam také pro ekumenické vztahy. Letos 27. dubna ji ve Vatikánu přijal papež Lev XIV. a při setkání oba zdůraznili pokračování katolicko anglikánského dialogu.
Právě svěcení žen přitom patří mezi otázky, v nichž se obě tradice zásadně rozcházejí. Church of England světí ženy na kněze od roku 1994. V roce 2014 umožnila také jejich svěcení na biskupy a první biskupka byla vysvěcena následující rok. Katolická církev kněžské svěcení žen nadále nepřipouští.
Jmenování Mullallyové do Canterbury tak završuje několik desetiletí postupného otevírání ordinované služby ženám v Church of England. Poprvé v historii této církve nyní žena zastává i její nejvyšší duchovní úřad.
