Úřady sčítají poslední žádosti církví o vydání majetku

Domácí zpravodajství / juml / ČTK / 13. ledna 2014 18:47

Praha - I po novém roce evidují úřady žádosti církevních společností o vydání pozemků či staveb na základě zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Příjem žádostí skončil 2. ledna, protože ale výzev zaslaných na konci roku bylo mnoho, úřady je teprve postupně sčítají, řekla dnes ČTK mluvčí ministerstva kultury Anna Ješátková. Ministerstvo dnes na svém webu zveřejnilo seznam 159 výzev zaevidovaných od 2. do 9. ledna; představují žádosti o 2962 pozemků a tři stavby.

Vzhledem k dramatickému nárůstu podávaných výzev v posledních týdnech minulého roku budou úřady celkový počet podaných žádostí aktualizovat ještě během ledna, uvádí ministerstvo. K 9. lednu evidují především Státní pozemkový úřad a lesy České republiky celkem 3814 žádostí o vydání 78.939 pozemků a 981 staveb.

Několik žádostí se týká také movitých věcí, zejména uměleckých děl. Výzvy k jejich vydání obdržela především Národní galerie v Praze - do 2. ledna celkem 34 žádostí, týkají se více než pěti stovek uměleckých děl. Z toho 25 žádostí přišlo v druhé polovině prosince. O vydání děl, stejně jako nemovitostí, se rozhodne během půlroční lhůty. O prvních žádostech, které NG obdržela loni v květnu, již rozhodla ve prospěch žadatelů.

Jde o cyklus devíti obrazů tvořících Vyšebrodský oltář, čtyři obrazy z Křížovnického oltáře a dva obrazy Petra Paula Rubense. Zejména Vyšebrodský cyklus je významnou památkou starého umění a důležitou součástí sbírek NG; stejně jako další díla, o jejichž vydání galerie již rozhodla, by ale po dohodě s církví měl v expozici zůstat jako dlouhodobá zápůjčka.

Mezi dalšími díly, o něž církve požádaly, patří k těm významným Madona z Veveří, jejíž autorství je taktéž připisováno Mistru Vyšebrodského oltáře. Žádost přišla 20. prosince a NG plánuje bližší informace sdělit ve čtvrtek na tiskové konferenci. Církve žádají také o nemovité památky, třeba kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, hrad Bouzov, klášter Porta Coeli v Předklášteří, Sázavský klášter, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

Církve, které se státem uzavřely dohodu, mají podle zákona dostat nemovitý majetek v hodnotě přibližně 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci. Současně se až na nulu bude snižovat státní dotace církvím. O rozsahu restitucí chce ale ještě se zástupci církví jednat připravovaná koaliční vláda.

Debata se vede také o vydání některých budov na Pražském hradě, ČSSD usiluje o vyjmutí Hradu z restitucí. Metropolitní kapitula žádosti podala, Hrad je ale odmítal kvůli zajištění bezpečnosti hlavy státu. Církev vkládá naděje na vyřešení restitucí do smlouvy s prezidentem Milošem Zemanem. Dohoda se má týkat formálního vydání několika nemovitostí církvi a následné směny za jiné.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře