Zdá se, že se nyní nacházíme v další dějinné epoše, během níž se v církvi opakuje biblický obraz loďky smítané bouří, v níž spí Kristus. Zdánlivě bez zájmu o její osud. Zdánlivě ignorující paniku, zoufalství a neschopnost posádky. A nakonec všechno utišující a ptající se „palubního personálu“: „Kde je vaše víra?“

Rád bych reagoval na text Jana Jandourka, který se ve svém článku Střet civilizací a vítězství kříže nad půlměsícem v bitvě u Vídně je nebezpečný mýtus snaží na příkladu bitvy u Vídně z roku 1683 dokázat údajný mýtus střetu křesťanské a muslimské civilizace. Zjednodušeně řečeno tvrdí, že se o žádný střet civilizací nejednalo, jelikož řada tehdejších panovníků využívala aktuálně výhodná mezináboženská spojenectví ke svým taktickým a strategickým politickým záměrům – Janovi III. Sobieskemu pomáhali muslimští Tataři, Francouzi se spojili s Turky, aby omezili expanzi Habsburků, atp

Andrej Babiš, který to nejspíš nebude mít ze své hlavy, se pokusil zneužít Jana Amose Komenského. Při návštěvě Itálie tvrdil: „Jan Amos Komenský říkal, že řešení migrace není přesidlování národů, ale jejich vzdělávání. Pokud budou lidé vzdělaní, tak zůstanou doma a nebudou chtít jít jinam do Evropy.“

Roman Joch, ředitel Občanského institutu, obvinil minulý týden v České pozici papeže Františka z překročení pravomocí, a to kvůli jeho výzvě k přeformulování učení o trestu smrti. Roman Joch tvrdí, že papež se vyjadřuje k problematice, o které nemá dost informací, a proto jeho názor není pro věřící závazný.

Mé dva největší omyly se týkají mého pohledu na společnost, s níž jsem osudově spojil svůj život, a na katolickou církev. Od dětství jsem se zajímal o historii, zvláště českou, na počátku puberty jsem vlivem Jiráska a množství historických románů, filmové Husitské trilogie Otakara Vávry a protikatolických textů z první republiky i padesátých let byl zapálený národovecký husita.