Kostnice si připomene 599 let od upálení Jana Husa

Ze světa / vlu / ČTK / 4. července 2014 16:38

Berlín - Jihoněmecká Kostnice si letos mnoha akcemi připomíná 600. výročí zahájení kostnického koncilu, který vyřešil schizma v katolické církvi. V neděli se město u Bodamského jezera bude věnovat i temné kapitole koncilu - upálení českého církevního reformátora Jana Husa. Jeho smrt, od níž letos uplyne 599 let, si do Kostnice přijíždějí připomenout i zástupci českého veřejného života.

Připomínce Husa bude v Kostnici věnována celá neděle. Dopoledne zahájí oficiální program ekumenická bohoslužba, po níž přijde na řadu slavnostní shromáždění u Husova kamene (Hussenstein). Tento velký bludný balvan nalezený při stavbě železnice do Kostnice je nyní pomníkem, na jedné straně se jménem a datem úmrtí Jana Husa a na druhé Jeronýma Pražského.

Odpoledne se v Husově domě v Kostnici otevře nová stálá výstava pod názvem "Jan Hus - Odvaha myslet, odvaha věřit, odvaha zemřít". Kromě toho se v neděli uskuteční mimořádné prohlídky na velké výstavě věnované kostnickému koncilu, která je ve městě otevřená už od dubna. Tyto prohlídky se budou věnovat především těm částem výstavy, které připomínají osud českého církevního reformátora.

Husův odkaz si jede do Kostnice připomenout řada Čechů. Podle deníku Südkurier mezi nimi budou mimo jiné rektor Univerzity Karlovy v Praze Tomáš Zima, děkan Husitské teologické fakulty UK Jan Lášek či náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová.

Koncil dosáhl sesazení tří papežů

Kostnický koncil patřil mezi nejdůležitější církevní události středověku a 600. výročí jeho zahájení letos v Německu připomíná řada akcí. Přímo v budově, kde církevní hodnostáři zasedali, se od dubna do září koná velká výstava dobových artefaktů, kronik i dopadů kostnického koncilu na další vývoj Evropy. Už na přelomu ledna a února uspořádalo Bádenské zemské muzeum v Berlíně menší výstavu věnovanou Janu Husovi, který byl kvůli své snaze o reformaci církve na koncilu označen za kacíře, odsouzen k smrti a v roce 1415 upálen.

Kostnický koncil trval od roku 1414 do roku 1418. Jeho hlavním cílem bylo vyřešit schizma v katolické církvi, neboť v době zahájení koncilu existovalo trojpapežství - v Římě se za hlavu katolické církve považoval Řehoř XII., proti němuž stáli vzdoropapeži Benedikt XIII. a Jan XXIII. Koncil po několikaletých vyjednáváních dosáhl sesazení všech tří papežů a jmenování nové hlavy katolické církve, Martina V.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře