Hrad a katolická církev se po letech sporů majetkově vyrovnaly

Domácí zpravodajství / vlu / ČTK / 4. března 2016 14:46

Praha - Po letech sporů dnes uzavřeli zástupci Pražského hradu a katolické církve majetkové vyrovnání. Metropolitní kapitula získá budovu Nového proboštství, jednoho z novogotických Mockerových domů, a Náboženská matice klášter svatého Jiří. Církev se naopak vzdá dalších nároků na hradní nemovitosti, získala tak pětinu původně požadovaných domů. Smlouvy dnes podepsali zástupci katolické církve a Hradu za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana a arcibiskupa Dominika Duky.

Dohodu v tomto rozsahu předpokládalo memorandum, které Zeman s Dukou podepsali loni v létě. Následnou přípravu smluv ale doprovázely komplikace a konečná dohoda byla oproti předpokladu odsunuta o více než měsíc. Mohly za to podle zástupců Hradu právní komplikace, ale podle Zemana také to, že se Náboženská matice náhle vzdala nároků na svatojiřský klášter. To ale následně zástupci matice odmítli.

"Vítám dohodu, která umožní Správě Pražského hradu opravit a provozovat asi sedm objektů, vítám dohodu, kde se naopak katolická církev zavazuje do pěti let z vlastních prostředků opravit budovy, které, i když vnějškově vypadají docela hezky, vevnitř je to poněkud horší. Naší společnou povinností je uvést všechny tyto budovy do provozuschopného stavu," řekl Zeman.

Podle Zemana byl poslední spor, který se týkal budoucnosti archivu metropolitní kapituly, vyřešen při dnešním obědě. Církev se nároků na archiv vzdá.

Duka: Restituční tečka a začátek nových vztahů

Kardinál Duka na svém facebookovém profilu dohodu také uvítal: "Podpis smlouvy řešící spory o budovy na Hradě považuji za tečku za naplněním zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Těším se na novou éru vztahů mezi církvemi a sekulárním státem."

K tématu pak pro ČTK uvedl: "Kanovníci, metropolitní kapitula tyto domy budovali již od románské doby 11. století. Již mnohokrát jsem však řekl, že církev netouží po majetku, nenárokuje si majetek, který by nesloužil svému účelu. Vypořádání restitučních nároků je tedy pro stát podstatně výhodnější než vypořádání v rozsahu daném zákonem o majetkovém vyrovnání."

Perem od papeže Františka

"Dohody řešících restituční nároky Církve římskokatolické k některým nemovitostem v areálu Pražského hradu budou dnes podepsány perem, které obdržel pan prezident darem od papeže Františka," pochlubil se dnes před podepsáním dohod mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček na svém facebookovém profilu.

Dohody s církví budou dnes na Hradě podepsány perem, které obdržel pan prezident darem od papeže Františka. pic.twitter.com/RV8V9Z2AOw

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 4, 2016

Kancelář prezidenta republiky ale první žádost odmítla kvůli bezpečnosti. Při dalších jednáních zástupci církve od části svých požadavků odstoupili, a v srpnu tak bylo podepsáno předběžné memorandum. Kapitula i matice se zavázaly, že do pěti let objekty na vlastní náklady zrekonstruují. Především v případě kláštera sv. Jiří to budou nemalé investice. Podle Zemana totiž vnitřní prostory domu vypadají "jako po bombardování". Kromě nemovitostí církev žádala i o některé movité věci, ale podle dohody je nezíská.

Informace o nemovitostech získaných církví

- Bazilika svatého Jiří je druhým nejstarším pražským kostelem (založena byl kolem roku 920) a navíc jednou z nejvýznamnějších románských památek v ČR. Leží na východní straně náměstí U Svatého Jiří. Přilehlý klášter je jen o několik desetiletí mladší. Dohoda se baziliky týká jen okrajově, kostel má podle ní být užíván římskokatolickou církví pro liturgické účely a bude při něm působit ustanovený farní úřad. Objekt baziliky by ovšem podle memoranda, uzavřeného loni v létě, měl nadále zůstat v majetku státu.

- Náboženská matice se má podle dohody stát novým vlastníkem kláštera. Už dříve se přitom zavázala, že klášter do pěti let od nabytí vlastnického práva na vlastní náklady zrekonstruuje a bude jej užívat zejména pro kulturní a vzdělávací účely. Má v něm vzniknout muzeum církevních památek vážících se ke katedrále sv. Víta.

- Historie obou staveb je spolu propojena. Kostel sv. Jiří byl založen knížetem Vratislavem I., v roce 925 v něm byly uloženy ostatky kněžny Ludmily, babičky svatého Václava a první české mučednice. Při založení kláštera v roce 973 byl kostel přestavěn na trojlodní baziliku v raně románském slohu. Současnou podobu s dvojicí věží získal během přestavby po ničivém požáru v roce 1142. V první polovině 13. století byla ke kostelu přistavěna kaple svaté Ludmily s jejím hrobem.

- V období raného baroka kostel, v jehož hlavní lodi jsou umístěny náhrobky členů knížecího rodu Přemyslovců, získal výrazné průčelí, a přestavby se dočkal také celý klášter. Začátkem 18. století byla ke kostelu připojena barokní kaple svatého Jana Nepomuckého. Za vlády Josefa II. klášter přechodně sloužil armádě, posléze musel být rekonstruován s cílem navrátit mu románskou podobu. V letech 1969 až 1975 byl klášter upraven pro expozici starého českého umění Národní galerie.

Mockerovy domy

- Jde o soubor novogotických domů (čp. 34, 35 a 36) na severní straně náměstí U Svatého Jiří. Jsou známy také jako Nové proboštství.

- Vyrostly kolem roku 1880 podle projektu architekta Josefa Mockera na místě původní renesanční zástavby. V 80. letech minulého století byly upraveny na restaurace a jídelnu pro pracovníky prezidentské kanceláře. V současné době je objekt prázdný.

- Novým vlastníkem nemovitosti by podle loni uzavřené dohody měla být Metropolitní kapitula u sv. Víta. Ta v ní plánuje zřídit své sídlo a sídlo církevního soudu. Prostory bude využívat také ke kulturním a vzdělávacím akcím. Kapitula se zavázala, že do pěti let od nabití vlastnického práva budovu opraví, a to na své náklady.

Kostel Všech svatých

- Jednolodní, převážně renesanční, stavba se dvěma kaplemi, která je vybavená barokním mobiliářem z let 1732 až 1750. Presbytář chrámu je gotický. Kruchta pochází z roku 1732, jejím autorem je pravděpodobně Kilián Ignác Dienzenhofer. Hlavní oltář je barokní a dominuje mu obraz Všech svatých od Václava Vavřince Reinera z roku 1732. Nachází se tam také 12 obrazů z roku 1669 od Kristiána Dittmanna. V kostele jsou od roku 1588 uloženy ostatky sv. Prokopa. Za autora triptychu na oltáři je považován Hans von Aachen. V kostele jsou umístěny barokní varhany od firmy Rieger - Kloss zřejmě z roku 1790, které tam byly přemístěny z kostela ve Skapcích na Tachovsku.

- Kostel stojí zřejmě na místě někdejší románské knížecí kaple, pocházející ze třetí čtvrtiny 12. století.

- Na místě kaple nechal Karel IV. v letech 1370 až 1387 postavit Petrem Parléřem gotický chrám, údajně podle vzoru pařížské Sainte Chapelle. Chrám v roce 1541 vyhořel.

- Po požáru byl kostel v letech 1579 až 1580 renesančně přestavěn a rozšířen směrem ke Královskému paláci. Od roku 1598 se do něj může vstupovat společným portálem přímo z Vladislavského sálu.

- Kostel sloužil kolegiátní kapitule, založené roku 1339 Karlem IV., a od roku 1788 byl soukromou kaplí Ústavu šlechtičen. Nyní ho spravuje Kolegiátní kapitula Všech svatých na Hradě pražském.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře