V Břevnovském klášteře bude vysvěcen starokatolický biskup Stránský

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 30. března 2017 9:13

Praha - V sobotu 1. dubna  od 13:00 bude v bazilice sv. Markéty v Břevnovském klášteře v Praze vysvěcen na biskupa Starokatolické církve v České republice Pavel Benedikt Stránský (*1978). Stránský byl zvolen již před rokem synodou církve. Předtím působil od 2003 jako farář ve Zlíně a pracoval i u policie, kam nastoupil v roce 1999. V roce 2015 se stal tiskovým mluvčím jejího zlínského krajského ředitelství. Do svého biskupského svěcení je uváděn jako biskup elekt. Tak jako svěcení se volební synoda konala v prostorách římskokatolické církve v klášteře v Želivě.

Starokatolická církev má v celé České republice jediného biskupa, který je zároveň biskupem-ordinářem pro anglikánské věřící na celém území ČR. Předchůdcem v úřadu biskupa byl od roku 1991 Dušan Hejbal.

Podle ústavy starokatolické církve do biskupské služby je volitelný kněz: "pověřený službou ve starokatolické církvi, který dosáhl věku nejméně 35 let, v době volby působí nejméně 10 let v pastoraci starokatolické církve, má pobyt na území České republiky a osvědčí víru, znalosti, mravy a další osobní vlastnosti odpovídající náročnosti biskupské služby." Biskupy volí synoda složená z kněží i laiků. Církev neklade celibát jako podmínku svátostného svěcení.

Starokatolická církev vznikla v reakci na dogmata Prvního vatikánského koncilu

Starokatolická církev, ke které se podle ČTK v posledním sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo 1700 věřících, vznikla v 2. pol. 19. století po Prvním vatikánském koncilu. Důvodem pro oddělení od římskokatolické církve, byl zejména nesouhlas v základních doktrinárních otázkách, především pak v oblasti papežské neomylnosti a božském původu papežské moci. Starokatolické církve v jednotlivých zemích jsou autokefálními (právně nezávislými) církevními společenstvími. Některé z nich jsou sdruženy v Utrechtské unii starokatolických církví v čele s arcibiskupem v Utrechtu.

Utrechtské prohlášení starokatolických biskupů z r. 1889 hovoří o tom, v co starokatolíci věří, jak to charakterizoval Vincenc Lerinský: „Držíme se toho, co vždy, všude a všichni věřili. To je opravdu a skutečně katolické. Podle toho zachováváme víru staré Církve, jak zůstala vyjádřena v ekumenických vyznáních víry a ve všeobecně uznávaných dogmatech a rozhodnutích ekumenických koncilů Církve prvního tisíciletí. Všechny pozdější nauky přijímáme pouze v tom, v čem se shodují s učením staré Církve", vysvětlují. 

Starokatolická církev má dnes s římskými katolíky dobré vztahy, o čemž svědčí i konání svěcení v Břevnovském klášteře. Nový biskup ve svém postním zamyšlení také připomněl mučednický osud pátera Toufara, jehož kostel v Čihošti navštívil během loňské synody v Želivě. "Tak jdeme cestou, kterou šel náš Mistr a Pán, který čas od času odcházel od svých žáků kousek stranou, aby se modlil. (Mk 1,35) Tak jdeme cestou, kterou šla Ježíšova matka Panna Maria se svou vnitřní modlitbou, (L 2,19) tak jdeme křesťanskou cestou neokázalé a tiché modlitby, podobně jako i Josef Toufar", napsal Stránský ve svém zamyšlení.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře