Křišťálová noc: V noci z 9. na 10. listopadu 1938 zaútočili nacisté na Židy

Ze světa / kir / Vlastní zpráva / 9. listopadu 2017 18:53

Německo, Rakousko, Sudety - Křišťálová noc (německy: Kristallnacht, někdy označovaná též jako říšský pogrom či listopadový pogrom) je označení pro protižidovský pogrom, který se odehrál v noci z 9. na 10. listopadu 1938 v Německu, k němu připojeném Rakousku a v Sudetech. Bezprostřední příčinnou pogromu byl atentát Žida Herschela Grynszpana na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži Ernsta vom Ratha, který nacisté využili jako záminku k vyostření protižidovských opatření. 

Popudem k činu Herschela Grünspana byla zřejmě snaha pomstít se za osud svých rodičů a upozornit na něj. Grünspan byl okamžitě po svém činu zatčen francouzskými orgány a později předán do Německa, kde se jeho osud ztrácí. Jak uvádějí stránky dokumentující holokaust, jeho nejbližší se stali obětí vypovězení polských Židů z Německa do Polska, které bylo německými úřady provedeno na konci října. Jeho rodiče a sestra patřili k tisícům Židů, kteří museli v bídných podmínkách trávit dlouhé týdny na hranicích, když je ani jedna strana nechtěla přijmout.

Nacistická propaganda představovala atentát jako součást židovského spiknutí proti německému národu, jako pokus Židů o vyvolávání nepřátelství mezi evropskými státy. Všechny německé noviny publikovaly v následujících dnech na prvních stranách nenávistné protižidovské tirády.

Smrt, odvlečení do koncentračních táborů, vypálené synagogy, rozbitý "kříštál" skleněných výloh

Během Křišťálové noci bylo zabito podle nejčastějšího zmiňovaného údaje 91 Židů, ale některé prameny uvádějí odlišná čísla. Po Křišťálové noci bylo okolo 30 000 Židů internováno v koncentračních táborech. Následujícího dne se v mnoha městech konaly demonstrace na podporu NSDAP a jejího vůdce. Například v Norimberku se této demonstrace účastnilo 100 000 lidí.

Křišťálová noc způsobila zvýšení exodu židovského obyvatelstva z nacistického Německa, který získal prakticky charakter útěku a ještě více vyhrotila německo-židovské vztahy. Dodnes se vedou spory a dohady o tom, do jaké míry byl protižidovský pogrom spontánní a do jaké míry připravovanou akcí.

Svůj vžitý název získala Křišťálová noc podle rozbitých výloh židovských obchodů. Vypáleny byly stovky synagog, včetně desítek v českém pohraničí na územích, která byla několik týdnů před tím Mnichovskou dohodou připojena k Říši, například v Liberci, na místě, kde dnes stojí snad jediná nově postavená synagoga v České republice. 

Křištálová noc v Sudetech
Podle posledního sčítání lidu v Československu v roce 1930 se k izraelskému náboženství hlásilo přes tři sta padesát šest tisíc obyvatel. Z odtržených sudetských území uprchli hned v prvních dnech záboru mnozí lidé české nebo smíšené národnosti do okleštěného Československa. Naopak v Sudetech zůstala většina Židů německé národnosti. I ti se často snažili uprchnout do vnitrozemí, ale řadě z nich československé úřady bránily a vracely je zpět do pohraničí. Nacisté tak měli od samého počátku značně usnadněnou cestu k "řešení" židovské otázky. Sudetští Židé byli hned v prvních dnech okupace vystaveni šikanování, veřejnému hanobení, zavíraní živností a obchodů i hrubému násilí.

V ohni obrovských požárů německých a rakouských synagog poněkud zanikaly zprávy z území donedávna patřícího Československu. Přitom během pogromu bylo v německém záboru českých zemí zničeno ohněm či zdemolováno nejméně pětatřicet synagog a řada židovských hřbitovů. Zachovalo se jich jen několik, například v Děčíně nebo v Krnově. Dnes jsou pěkně opravené a užívají je fungující komunity s bohatým náboženským i kulturním životem.

Smutné výročí si v těchto dnech připomínají i křesťané. Například v Trutnově se v neděli konala ekumenická bohoslužba v evangelickém kostele a vzpomínka na židovské spoluobčany na místě vypalené synagogy v rámci již tradičního festivalu česko-německo-židovské kultury Děvět bran. Festival končí ve středu 10. listopadu.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře