Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet

Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí

Domácí zpravodajství / juml / ČTK/red / 15. října 2019 14:11
Ústavní soud zrušil zdanění církevních restitucí

Ústavní soud - sněmovní sál
Autor: Wikipedia.org / Kirk / Wikipedia Commons

Brno - Ústavní soud (ÚS) se postavil proti zdanění finančních náhrad z církevních restitucí. Spornou část zákona zrušil, vyhověl tak návrhu senátorů. Zdanění prosadila vláda s podporou poslanců KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal v květnu. Dodatečné snížení finanční náhrady za křivdy způsobené zločinným komunistickým režimem míří proti základním principům demokratického právního státu, konstatoval ÚS.

Nejednalo se o zdanění

Plánované zdanění finančních náhrad podle ÚS vůbec nebylo daní v pravém slova smyslu. Ve skutečnosti šlo o snížení náhrady, na jejíž celou výši vznikl církvím a náboženským společnostem právní nárok a legitimní očekávání okamžikem uzavření smluv o vypořádání. Nešlo primárně o čestný úmysl naplnit státní pokladnu, řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Zdůraznil, že žádnému jinému okruhu restituentů se po roce 1989 nestalo to, co církvím, tedy aby stát zpětně zpochybnil jejich restituční nárok. Nález argumentuje také tím, že finanční náhrada má vedle restitučního účelu také další funkci - měla by připravit církve a náboženské společnosti na budoucí ekonomickou odluku od státu. Církve vykonávají řadu činností ve zdravotnictví a sociální oblasti, které stát není schopen sám zajistit, uvedl Jirsa.

V plénu ÚS, které má aktuálně 14 členů, uplatnili k dnešnímu nálezu dva soudci odlišná stanoviska. Šlo o Josefa Fialu a Radovana Suchánka.

Soud vyškrtl z právní úpravy jen několik slov, v praxi to ale znamená, že zrušil zdanění církevních restitucí, zdůraznil hned na začátku dnešního vyhlašování soudce zpravodaj Jirsa. Kdyby soud nezasáhl, podléhaly by finanční náhrady za nevydaný majetek 19procentnímu zdanění od ledna 2020.

Odlišná stanoviska soudců Suchánka a Fialy

Právní argumentací i prostřednictvím citátů z Bible vyjádřil soudce Radovan Suchánek svůj nesouhlas s většinovým rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS) o zrušení daně uvalené na finanční náhrady z církevních restitucí. "Každému tedy, což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň tomu bázeň; komu čest, tomu čest," citoval Suchánek z Nového zákona.

Spolu se Suchánkem se proti většinovému rozhodnutí 14členného pléna postavil také Josef Fiala. "Nález nedostatečně rozlišuje mezi finanční náhradou za údajně nevypořádané restituce a finanční náhradou spojenou s odlukou," uvedl v takzvaném odlišném stanovisku. Doplnil, že legitimní očekávání, na kterém je odůvodnění většinou přijatého nálezu postaveno, nemůže vzniknout z nelegitimní, byť legální, restituce.

Podle Suchánka zdanění platnou sazbou daně z příjmů právnických osob nijak nemaří účel finanční náhrady, jímž je zmírnit následky některých majetkových a jiných křivd, tedy nikoliv nahradit všechny křivdy.

Suchánek byl před nástupem na Ústavní soud členem ČSSD a působil jako poradce jejího poslaneckého klubu, později jako poradce místopředsedy Senátu Zdeňka Škromacha (ČSSD). Josef Fiala působil mj. v Legislativní radě vlády Bohuslava Sobotky.

Návrhy pro Ústavní soud od senátorů i poslanců

První návrh na zrušení kontroverzního zdanění podaly čtyři desítky senátorů z KDU-ČSL, ODS a dalších klubů, za které jednal Petr Šilar (KDU-ČSL). Později doručené návrhy 62 poslanců opozice a 19 senátorů za STAN soud odmítl, avšak dále s jejich signatáři počítal jako s vedlejšími účastníky řízení.

O majetkovém narovnání státu s církvemi

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi stanovil, že církve dostanou od státu nemovitý majetek zabavený za komunistické totality v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Roční splátka činí přibližně dvě miliardy korun, do konce loňského roku tedy bylo vyplaceno přibližně 12 miliard korun.

Zákon také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030. V prvních třech letech platnosti zákona činil státní příspěvek na podporu činnosti církví, tedy především na platy duchovních, přibližně 1,44 miliardy korun. Letos to bylo 1,16 miliardy korun.

Zaujala Vás tato zpráva? Sdílejte ji a šiřte dál:


 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Timotej.cz – růžence

Bankovní spojení

Nový účet bez poplatků: 2900316130/2010 Starý účet 267841001/5500 stále platí.

Rubriky

Anketa

Souhlasíte s tím, že církev investuje na burze?
Ano, důležitý je především výnos a bezpečnost investice
12%
 
Ano, ale měla by dbát na etický rozměr investice
55%
 
Ne
29%
 
Nevím
4%
 
(Počet hlasů celkem: 226)