Z letošního ramadánu zbude jenom půst

Naše srdce pláčou, stěžuje si muezzín z Velké mešity v Mekce při představě nadcházejícího muslimského postního měsíce ramadánu. Nejposvátnější místo islámu zeje prázdnotou, nebudu se konat sešlosti o večerní hostině iftáru ani společné večerní modlitby tarávíh. A nebude se ani cestovat do posvátných měst Mekky a Medíny nebo pořádat bouřlivé sešlosti s přáteli, které běžně trvají dlouho do noci, napsala k blížícímu se ramadánu v době šířící se nákazy koronavirem agentura AFP.

Muslimové se od Saúdské Arábie přes Maroko, Egypt, Libanon po Sýrii připravují na zasmušilý ramadán.

"Jsem zvyklý na to, že je Velká mešita plná lidí ve dne i v noci, pořád. Toto je zničující," říká muezzin Alí Mulla s pohledem na prázdné nádvoří u mešity v Mekce. Prázdné je také okolí svatyně Kaby, kolem níž věřící obcházejí vždy ve velkém počtu. Saúdskoarabské úřady ve snaze zamezit šíření koronaviru zakázaly vykonávat malou pouť umru, k níž muslimové přijíždějí kdykoli v roce. A je pravděpodobné, že zruší i letošní velkou pouť hadždž, která by měla začít v červenci. Rijád muslimy vyzval, aby si zatím plány na cestu do Mekky nedělali.

Náboženské instituce v jiných zemích většinou souhlasí a také doporučují vyhnout se shromažďování. Zavřená zůstane i jeruzalémská mešita Al-Aksá, třetí nejposvátnější místo islámu.

Ramadán je devátý měsíc islámského lunárního kalendáře. Přesný začátek se stanovuje podle srpku nového měsíce, což sledují na obloze náboženské autority. Začátek se dá také vypočíst z astronomických údajů, podle nichž nový měsíc letos začne ve čtvrtek 23. dubna.

Světová zdravotnická organizace (WHO) požádala muslimské státy, aby nedovolily velké sešlosti vztahující se k ramadánu, což se týká také tržišť a obchodů. Ramadán je sice postní měsíc, ale půst se týká jenom dne, v noci se většinou konzumuje hojně. Rodiny mají ve zvyku dělat si zásoby potravin. Letos mají ale obchodníci starosti, protože zákazníci než o tradiční nákupy projevují větší zájem o roušky, rukavice a desinfekci.

"Něco jsem na ramadán našetřil, ale utratil jsem to za věci nezbytné v době uzávěry a na ochranu proti viru," přiznává jednapadesátiletý Júnis, který pracuje v damašském obchodě s oděvy.

Írán, který je pandemií nemoci covid-19 velmi postižen a má přes 5000 mrtvých, začal omezení uvolňovat ve snaze o obnovu ekonomiky. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ale vyzval občany, aby se o ramadánu neshromažďovali a modlili se o samotě doma.

Města stomilionového Egypta bývají o ramadánu rušná až do úsvitu, mešity i restaurace plné lidí, v obchodech svítí lucerny. Tlumočník Sámih Jamaní si ale myslí, že nyní je třeba nařízení o uzávěře důsledně dodržet. "Letos se budu modlit doma. Je správné, že zavírají mešity, během modliteb jsou tam lidé moc blízko jeden druhého," soudí.

WHO nemá nic proti tomu, aby zdraví muslimové dodržovali o ramadánu denní půst jako vždy. Pacienti s nemocí covid-19 by ale podle ní měli otázku půstu konzultovat s lékaři.

Náboženské autority ve Spojených arabských emirátech už oznámily, že se povinnost půstu nebude týkat zdravotníků, kteří pečují o lidi s nemocí covid-19. Viceprezident a panovník emirátu Dubaj šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm ohlásil humanitární kampaň, díky níž bude o ramadánu připraveno 100 milionů balíčků s jídlem pro lidi v komunitách zasažených koronavirem. V emirátech je nakaženo přes 6700 lidí a mnozí z nich jsou zahraniční dělníci. "V SAE nikdo neusíná hladový ani v bídě. Na nikoho se nezapomene," napsal na twitteru panovník.

Náboženští představitelé upozorňují, že by se nic nemělo měnit na zvyku obdarovávat, jak je o ramadánu zvykem. I ti ve válčících zemích jako Libye, Jemen nebo Sýrie nemají podle nich zapomínat na nejchudší. "Ramadán je vždy dobou pro dobročinnost a letos je potřebných mnoho, zejména ti, kteří uprchli před boji," říká libyjská bankéřka Karíma Munírová.