Turecká opozice chce zákon o právu na svobodné nošení muslimského šátku

Ze světa / kir / ČTK / 10. října 2022 21:46

Ankara - Největší turecká opoziční strana před týdnem předložila v parlamentu návrh, který má zajistit ženám právo svobodně se rozhodnout, zda chtějí nosit ve veřejných institucích šátek. Zakryté vlasy podle muslimského kodexu oblékání ženy v Turecku mít nemusí a před lety to v této zemi bylo dokonce na úřadech či ve školách zakázáno. V reakci na návrh opozice turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval, aby právo nosit muslimský šátek bylo zakotveno v ústavě, napsala agentura Reuters.

Zákaz zakrývat si hlavu šátkem na úřadech či ve školách platil v Turecku od 80. let minulého století. Vláda prezidenta Erdogana, který se podle mnohých snaží tureckou společnost islamizovat, v předchozích letech tento zákaz postupně zrušila. Šátek nosí na veřejnosti stále například i Erdoganova manželka.

Lídr opoziční Lidové republikánské strany (CHP) Kemal Kiliçdaroglu zdůvodnil návrh své strany tím, že chce vyřešit dlouhotrvající spor v turecké společnosti mezi konzervativci a sekularisty. Další opoziční strany návrh přivítaly, někteří představitelé vládní strany to ale označili za zbytečný krok, jímž se chce Kiliçdaroglu zviditelnit před volbami plánovanými na červen 2023. Podle agentury Reuters si Kiliçdaroglu, který se pravděpodobně stane kandidátem opozice na prezidenta, chce naklonit věřící voliče, mezi kterými má sekulární CHP tradičně malou podporu.

"Zrušíme politický monopol na dámské oblečení a zcela toto téma odstraníme z politických debat," uvedl na videu Kiliçdaroglu. "Nastoupíme k moci tím, že vyléčíme všechny staré rány," řekl také. "Neděláme to pro hlasy voličů, ale pro budoucnost země a pro důvěryhodnější Turecko," dodal. Návrh "zákona o nevystavování žen žádnému nátlaku s výjimkou oblékání v rámci výkonu povolání" předpokládá mimo jiné, že ženy budou muset v rámci výkonu svého povolání nosit pouze například talár či uniformu, jinak nesmí být "vystaveny žádnému nátlaku" porušujícímu základní práva a svobody, jako je nošení či nenošení jiného oblečení.

Nošení šátků ve veřejných institucích byl zakázán v roce 1980 ve snaze omezit rostoucí vliv islámu v zemi. Poté, co se k moci dostal současný prezident Erdogan (nejprve od roku 2003 jako premiér, od roku 2014 je prezidentem) byl zákaz zrušen - v roce 2010 na univerzitách, o tři roky později ve státní správě, posléze i pro policistky a v roce 2017 pro ženy v armádě.

Před svými poslanci dnes Erdogan řekl, že jeho vláda záležitost již vyřešila. "Dnes už otázka zahalení hlavy není na pořadu dne v Turecku díky našemu úsilí a úpravám, které jsme udělali," řekl. Vyzval k vyřešení záležitosti "na ústavní úrovni". Podle Erdogana by budoucí ustanovení v ústavě mělo obsahovat i zákaz zavedení "opačné regulace", a sice povinnosti nosit šátek.

Erdoganova vláda je v posledních letech kritizována za stále větší příklon k islamismu, který podle loňské britsko-izraelské studie stále víc proniká například i do tureckých učebnic. Vláda zvyšuje také výdaje na náboženské školy či na úřad pro náboženské záležitosti (Diyanet), který příští rok dostane ze státního rozpočtu víc peněz než ministerstvo vnitra nebo rezorty zahraničí či průmyslu.

Téma zakrývání vlasů muslimských žen se dostalo na přední stránky světového tisku minulý měsíc kvůli protivládním demonstracím v Íránu. Ty vypukly v polovině září po nevyjasněném úmrtí mladé Íránky kurdského původu Mahsy Amíníové, která zemřela po zatčení mravnostní policií. Ta ji zadržela údajně proto, že neměla správně nasazený hidžáb (muslimský šátek). Podle místních úřadů utrpěla infarkt, její rodina tvrdí, že zemřela na následky policejní brutality. O víkendu se i v Istanbulu konala manifestace na podporu íránských žen, na níž turecké demonstrantky pálily šátky.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře