Dnes se koná pohřeb evangelické teoložky Evy Melmukové Šašecí. 29 let nemohla působit jako farářka

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 12. listopadu 2022 11:15

Velká Lhota u Dačic - Poslední rozloučení s evangelickou farářkou a teoložkou Evou Melmukovou Šašecí  proběhne dnes 12. listopadu v 15 hodin v dolním evangelickém kostele ve Velké Lhotě u Dačic. Eva Melmuková Šašecí zemřela 5. listopadu ve věku devadesáti let. 

"Paní farářka byla pro mě morální vzor, učitelka, rádce a především neuvěřitelně vzdělaný, moudrý, laskavý, skromný apozitivní člověk se specifickým smyslem pro humor. Eva Melmuková měla zásadní roli v prvních volbách v Telči v roce 1990. Volby tehdy suverénně vyhrála, pozici starostky však odmítla a nadále pokračovala ve své službě a duchovní cestě," napsal o svém setkání s ní předseda senátu Miloš Vystrčil.

Eva Melmuková Šašecí  pocházela z rodu Šašecích z Telče. Její otec Oto působil od první republiky jako představitel Československa v Mezinárodním ústavu zemědělském v Římě, kde se jeho dcera Eva také narodila. Ještě před druhou světovou válkou se přestěhovali do Prahy, protože Oto pracoval na Československém ministerstvu zemědělství v ekonomickém odboru. 

Na podzim 1957 byl zatčen, posléze byl ve vykonstruovaném procesu spolu se zemědělskými odborníky odsouzen. V květnu 1960 byl amnestován.

Po studiích na Komenského evangelické bohoslovecké fakultě působila Eva Melmuková od roku 1954 nejprve jako vikářka a později farářka Českobratrské církve evangelické v Praze na Smíchově. Mladá duchovní přitahovala zájem a na bohoslužby přijíždělo ze všech koutů Prahy až na 400 účastníků, čemuž komunisté nehodlali přihlížet. Přeobsadili zastoupení staršovstva smíchovského sboru a narušili vztahy uvnitř. Výsledkem tohoto počínání mělo být odstranění Evy Šašecí, aby nemohla být zvolena farářkou, což by umožnilo její další činnost na Smíchově. V prosinci 1957 tak obdržela od synodní rady oznámení, že státní správa jí s okamžitou platností odebírá souhlas k vykonávání duchovenské činnosti.

Bezpečnostní orgány ministerstva vnitra s ní navázaly v říjnu 1958 spolupráci. Vázací dokument o spolupráci ale odmítla podepsat a vypracovala vlastní prohlášení. Na základě odmítnutí plnění úkolů došlo v květnu 1961 k ukončení spolupráce s agentkou pod krycím jménem „Smíchovská“. Výpověď zesnulé potvrdily i archivní materiály.  Převážnou část normalizace strávila ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském v Praze. Jako invalidní důchodkyni jí úřady v roce 1986 po 29 letech zákazu znovu dovolily působit jako farářka. 

Po roce 1989 stála u zakládání Občanského fóra v Telči. O rok později se na půdě evangelické fakulty habilitovala a pět let zde přednášela církevní dějiny. Je autorkou řady knih o historii evangelické církve v Čechách a na Moravě.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře