Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka

Kraje: Zlínský / / ČTK / 19. března 2024 15:26

Zlín - Bazilika sv. Praxedy v Římě nese nově označení Cyrilometodějská stezka – Kulturní stezka Rady Evropy. Stalo se tak po dvou letech od podepsání memoranda o spolupráci mezi touto bazilikou a sdružením Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje, sdělila dnes ČTK zástupkyně sdružení Martina Janochová. Trasy Cyrilometodějské stezky odkazují na kulturní kořeny Slovanů spojené s příchodem soluňských bratří, svatých Cyrila a Metoděje, na Velkou Moravu. Sdružení, které se zabývá rozvojem stezky, má členy z devíti zemí.

„Podle všeobecně přijatého mínění je bazilika s přilehlým klášterem místem, kde s největší pravděpodobností soluňští bratři pobývali, když byli v Římě. Navíc, v blízké bazilice Santa Maria Maggiore byla schválena slovanská liturgie. V papežské bazilice sv. Klimenta nedaleko proslulého Kolosea se zase nachází hrob sv. Cyrila. Uvedené tři baziliky patří k místům, které by nejen ctitelé cyrilometodějského odkazu, ale i návštěvníci krásného a historického města Řím, neměli minout,“ uvedl náměstek hejtmana Zlínského kraje Lubomír Traub (ODS), který je také předsedou sdružení Evropská kulturní stezka sv. Cyrila a Metoděje. Označení vyjednával se zástupci sdružení a Zlínského kraje také český velvyslanec ve Vatikánu Václav Kolaja.

„Protože patří Řím pro přímou spojitost s životy věrozvěstů mezi zásadní místa Cyrilometodějské stezky, intenzivně jednáme o vzniku členství ve sdružení s Metropolitním městem Řím. Místostarosta Pierluigi Sanna byl na návštěvě regionu a jádra Cyrilometodějské stezky v červenci loňského roku. Již tehdy projevil zájem na společném rozvoji a propagaci Cyrilometodějské stezky certifikované v roce 2021 Radou Evropy. Velká očekávání se vztahují vzhledem k blížícímu se jubilejnímu roku 2025,“ uvedla Janochová.

Bratři Konstantin a Metoděj přišli na Velkou Moravu v roce 863. Později byli oba křesťanští misionáři pocházející ze Soluně svatořečení, Konstantin však už pod mnišským jménem Cyril, které na sklonku svého života přijal. Na Velké Moravě prosadili staroslověnštinu jako bohoslužebný jazyk, Konstantin pro něj navíc vytvořil i písmo pojmenované hlaholice. Životní osudy bratrů představuje například multimediální interaktivní expozice v Cyrilometodějském centru v Památníku Velké Moravy ve Starém Městě u Uherského Hradiště.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře