Evropské církve označily „svatou válku“ Kremlu za herezi

Ze světa / vlu / Vlastní zpráva / 10. prosince 2025 0:16

Helsinki - Asi devadesát zástupců evropských církví přijalo na konferenci Konference evropských církví (KEK), která se konala od 1. do 3. prosince v Helsinkách, prohlášení označující ideologii „ruského světa“ a teologické ospravedlňování ruské agrese proti Ukrajině za herezi. Účastníci tak reagovali na pokračující snahu Kremlu a části vedení Ruské pravoslavné církve legitimizovat invazi náboženským jazykem a popisovat ji jako svatou válku. Podle serveru Euromaidan Press jde o dosud nejostřejší společné stanovisko evropských církví k válce a o krok, k němuž se Světová rada církví neodhodlala.

Ruský svět, rusky Russkij mir (Русский мир), označuje představu, že Rusko má kulturní, náboženské a politické nároky na území, která považuje za své historické či duchovní prostředí. Tento původně kulturní koncept se během posledních dvou desetiletí proměnil v politicko-náboženskou ideologii, kterou vedení Ruské pravoslavné církve využívá k ospravedlňování ruské expanze. Prohlášení upozorňuje, že označování invaze za svatou válku a slibování očisty hříchů padlým vojákům odporuje křesťanskému učení a zcela deformuje poselství evangelia.

Hereze, válka a odpovědnost církví

Autoři dokumentu zdůrazňují, že křesťanská tradice nepřipouští pojem svaté války a odmítá sakralizaci politického násilí: „Je třeba říci jasně, že tvrzení, podle něhož smrt vojáka v boji automaticky očišťuje od hříchů a je chápána jako oběť, je hereze, stejně jako popis ruské invaze na Ukrajinu jako svaté války a vykreslování Ruska jako státu katechonu, který zadržuje světové zlo. Ideologie ruského světa představuje zkreslení evangelia ve svých samotných základech. Každý člověk nese Boží obraz, který nemůže být vymazán, pohlcen ani předefinován. Toto je základ křesťanského chápání lidské osoby, která stojí před Bohem v neporušitelné důstojnosti před národem, kulturou i civilizací. Žádná ideologie nemůže tuto skutečnost podřídit vlastním cílům. Ideologie ruského světa však hlásá nenávist a válku, místo lásky Kristovy a pokoje.“ Jedná se o přímou reakci například na kázání patriarchy Kirilla z 25. září 2022.

Církve jsou naopak vyzývány, aby podporovaly ukrajinskou společnost, odhalovaly zneužívání náboženského jazyka v ruské propagandě, posilovaly teologickou gramotnost a uchovávaly svědectví obětí války. Součástí výzvy je také pomoc uprchlíkům, pravidelné modlitby za Ukrajinu i za ty, kdo nesou odpovědnost za agresi, a obhajoba mezinárodního práva včetně zásady neporušitelnosti hranic. Prohlášení KEKu zve k sebereflexi evropských církví a k dialogu s ruskými křesťany, kteří odmítají náboženský nacionalismus.

Reakce světového ekumenického hnutí na ruskou agresi byla od roku 2022 poznamenána výraznou opatrností. Světová rada církví, jejíž členkou Ruská pravoslavná církev nadále zůstává, sice odmítla označování invaze za svatou válku a uvedla, že taková rétorika je neslučitelná s křesťanským jazykem, avšak k teologickému odsouzení těchto výroků nepřistoupila. Významná Voloská deklarace z roku 2022, kterou podepsalo přes 1600 pravoslavných teologů, označila ideologii ruského světa za herezi, šlo však o iniciativu jednotlivých odborníků, nikoli církevních institucí. Helsinské prohlášení Konference evropských církví tuto situaci posouvá. Tím, že evropské církve označily konkrétní tvrzení za heretická na institucionální úrovni, učinily krok, k němuž se Světová rada církví neodhodlala.

Konference evropských církví sdružuje sto čtrnáct členských církví z celé Evropy. Z České republiky jsou jejími členy Českobratrská církev evangelická, Církev československá husitská, Evangelická církev metodistická, Slezská církev evangelická augsburského vyznání nebo například Starokatolická církev. K největším členským církvím patří Evangelická církev v Německu, Švédská luterská církev, Evangelická luterská církev ve Finsku, Řecká pravoslavná církev, Rumunská pravoslavná církev, Anglikánská církev či Nizozemská protestantská církev. 

Konference evropských církví vznikla v roce 1959 v Dánsku jako iniciativa usilující o překonání tehdejšího rozdělení Evropy a její poslání dokládá i čtvrté valné shromáždění, konané v době studené války v mezinárodních vodách, aby se mohli zúčastnit také delegáti z východního bloku. Preambule její ústavy připomíná, že jde o evropské ekumenické společenství církví, které vyznávají Ježíše Krista jako Boha a Spasitele podle Písem a usilují uskutečňovat své poslání společně ke slávě jednoho Boha Otce i Syna i Ducha svatého.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře