Česká televize připravuje dokument o kardinálovi Beranovi

Archiv zpráv / vlu / ČTK / 25. srpna 2008 2:00

Praha - Jeden ze symbolů odporu proti totalitním režimům, osobnost kardinála Josefa Berana, se dočkal filmové podoby. Dokument připravuje Centrum náboženské tvorby České televize v Brně. Diváci ho poprvé zhlédnou zřejmě 29. prosince, v den 120. výročí Beranova narození. Kardinál Beran se postavil proti nespravedlnosti a násilí. Byl ochoten za svůj postoj trpět za nacismu i za komunismu, řekl ČTK kardinál Miloslav Vlk.

"Beranovy životní osudy dosvědčují bezpráví, které komunismus páchal na lidech, a představují dnes varování před každou totalitou," upozornil Vlk. Hodinový dokument mapuje vzpomínky pamětníků, čerpá i z archivních materiálů a výpovědí historiků. Doplňují ho i hrané scény. Natáčelo se mimo jiné v paláci Arcibiskupství pražského.

Autorem scénáře je Oldřich Selucký a režie se ujal Milan Růžička. Staršího Josefa Berana hraje Michal Pavlata a mladého Jakub Štěpán. "Pojal jsem dokument jako hledání klíče k osobnosti. Každá část nabádá diváka k dalšímu prozkoumání," uvedl Selucký. V Beranově osobnosti se podle něj promítly všechny tragické osudy českých dějin minulého století.

"Právě při letošním 40. výročí vpádu sovětských vojsk a vojsk Varšavské smlouvy je nutné připomínat totalitní postoje komunistického režimu, aby se nezapomínalo, jaký komunismus byl. A na skutečnost, že komunismus je zavrženíhodný i dnes, ať už má podobu čínskou, kubánskou, nebo je to komunismus v duších lidí u nás," poznamenal kardinál Vlk.

Náročná příprava dokumentu obnášela i hledání svědků, kteří Berana znali. Brněnští filmaři tak například pořídili rozhovor s emeritním biskupem Jaroslavem Škarvadou, který byl Beranovým osobním tajemníkem, nebo osobním lékařem docentem Zdeňkem Trefným. Na první zářijový den se chystají navštívit hraběte Zdeňka Sternberga, který měl v 50. letech tajně za hranice doručit Beranův dopis papežovi. Tvůrčí skupina poté odcestuje do Říma. S kamerou mimo jiné navštíví studentskou kolej, kde kardinál žil, i dům Velehrad, který zřídil pro uprchlíky z komunistických zemí.

Kardinál Beran se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.

Do roku 1963 pak byl internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. V únoru jej papež Pavel VI. jmenoval kardinálem. Dostal povolení opustit republiku a odjel do Říma na slavnostní kreaci, při níž kardinálové obdrží červený biret (čtyřhranná pokrývka hlavy), jmenovací dekret a kardinálský prsten. Tato cesta ale znamenala vyhoštění z rodné země.

V Římě se zapojil do práce II. vatikánského koncilu. V roce 1965 na něm promluvil o svobodě svědomí a vyslovil se pro rehabilitaci Jana Husa. O čtyři roky později zemřel. Příští rok tomu bude 17. května 40 let. Na přání papeže Pavla VI. byly Beranovy ostatky jako jediného Čecha uloženy do krypty chrámu sv. Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové. Komunisté totiž nepovolili převoz těla do Československa.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře