Vláda chce uzavřít smlouvy s církvemi k peněžnímu vyrovnání. Věci veřejné protestují

Domácí zpravodajství / MiH / ČTK, paves / 19. února 2013 21:48

Praha - Smlouvy s 16 církvemi a náboženskými společnostmi, jež se týkají finančního vyrovnání a vycházejí z přijatého zákona o církevních restitucích, chce vláda podepsat už tento pátek. Neoficiální informaci ČTK dnes potvrdil Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí, s níž bude vláda mimo jiné dohodu uzavírat. Smlouvy počítají i s možností využití dluhopisů. Vláda by je měla projednat na středečním zasedání. Proti pátečnímu podpisu protestují Věci veřejné (VV), a to kvůli ústavním stížnostem na restituce. 

Věci veřejné žádají, aby premiér Petr Nečas zatím nepodepisoval žádné smlouvy o finančních náhradách s církvemi. Svoji výzvu poslanecký klub strany formuloval na pozadí skutečnosti, že tento bod ministerstvo financí na poslední chvíli vložilo na dnešní jednání vlády. „Žádáme, aby se případné smlouvy o finančních náhradách s církvemi podepisovaly až poté, co Ústavní soud rozhodne o stížnostech opozičních stran, Věcí veřejných a ČSSD, kolem zákona o tzv. církevních restitucích. Pokud se uskuteční podpis jakýchkoli smluv ještě předtím, může dojít k nárokům církví, bez ohledu na to, že je Ústavní soud může zmařit,“ uvádí předseda Vít Bárta.

Lhůta pro uzavření smluv o vypořádání mezi státem a dotčenou církví trvá do 30. září letošního roku. Za nemovitosti v držení obcí, krajů nebo soukromníků mají církve získat náhradu 59 miliard korun. Největší částka, 47,2 miliardy korun, připadá na církev římskokatolickou. Zákon a dohoda státu se týká 17 církví, nicméně Bratrská jednota baptistů v únoru vedla, že se k plánovanému společnému podepisování smluv o vypořádání mezi církvemi a státem zatím nepřipojí. Rozhodnout se má kolem 20. dubna. Smlouva obsahuje i ustanovení, že stát se s církví může dohodnout na tom, že roční splátka finanční náhrady nebo její část bude vypořádána prostřednictvím převodu státních dluhopisů. Splátka se vyplácí za kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. prosince roku, za který je určen. Pro vypořádání prostřednictvím převodu státních dluhopisů může být sjednán termín dřívější.

Smlouvy se nebudou týkat vydávání majetku

Smlouva s každou církví obsahuje konkrétní sumu, jíž stát dané společnosti vyplatí jako jednu z forem vypořádání majetkových křivd, a také závazek vyplácet církvím ještě po dobu 17 let příspěvek na podporu činnosti. Ten dnes činí přibližně 1,5 miliardy korun ročně, ale bude se postupně snižovat, až ustane zcela. Věci veřejné požadují, aby premiér Petr Nečas (ODS) jakékoliv smlouvy s církvemi v rámci restitucí nepodepisoval, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnostech VV a senátorů i ČSSD na církevní restituce. Podle předsedy strany Víta Bárty je velká šance, že stížnosti uspějí. Zákon o církevních restitucích počítá vedle toho s vydáváním majetku, podle dostupných informací se jich tyto smlouvy netýkají. Církve a náboženské společnosti mohou o vydání majetku žádat celý letošní rok, od státu mohou dostat majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun, pokud prokážou, že jim byl zabrán v době mezi únorovým nástupem komunistů v roce 1948 a 1. lednem 1990.

Státní pozemkový úřad má pro vypořádání církevních restitucí podle již dříve uvedených informací blokováno asi 37.000 hektarů půdy. Vracet církvím by se však měla jen blíže nespecifikovaná část z této rezervy. Církve by mohly dostat zpět také až 170.000 hektarů lesů. Včetně nejsložitějších případů by podle úřadu mělo vracení pozemků skončit nejpozději do konce roku 2016.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře