Papež v Izraeli odsoudil holokaust jako bezbřehé zlo

Ze světa / juml / ČTK / 26. května 2014 7:02

Jeruzalém / Aktualizováno - Papež František zahájil dnes poslední den své třídenní cesty po Blízkém východě návštěvou mešity v Jeruzalémě. Setkal se také s hlavou islámské obce jeruzalémským muftím a vyzval křesťany, muslimy a židy k toleranci. Po modlitbě u Zdi nářků se vydal na hřbitov na Herzlově vrchu, kde jsou pohřbeni izraelští politici a padlí vojáci. Nečekaně se zastavil u památníku izraelských obětí teroristických útoků a v památníku obětem holokaustu označil vyvražďování Židů za druhé světové války za nezměrnou tragédii.

Na Chrámové hoře, kde jsou dvě významné mešity, požádal všechny, kdo se identifikují s prorokem
Abrahámem, tady křesťany, židy i muslimy, aby se navzájem respektovali jako bratři. "Naučme se chápat bolest ostatních a ať nikdo nepoužívá násilí ve jménu božím," řekl. 

Pak sešel pod horu k nejvýznamnější památce judaismu Zdi nářků, která je jediným pozůstatkem druhého židovského chrámu. Přečetl před ní své přání a vložil lístek s modlitbou do spáry mezi kameny, jak činí židovští věřící a učinili tak i papežovi dva předchůdci. V roce 2000 se zde modlil Jan Pavel II. a o devět let později Benedikt XVI.

Návštěva Herzlova vrchu a památníku obětí holokaustu Jad vašem byly další body dnešního papežova programu. Na cestě k nim se nečekaně zastavil u památníku obětí teroristických útoků. Podobně v neděli překvapil v Betlémě nečekanou zastávkou u betonové bariéry oddělující západní břeh Jordánu od Izraele. Dal tím najevo nesouhlas s oddělováním obou území podobnými ploty, což Palestinci ocenili.

Je třeba šířit výchovu, která pomůže překonat předsudky a naučí lidi dohodnout se

V Jad vašemu vyjádřil hanbu nad tím, "čeho byl schopen člověk stvořený k obrazu boha". Bůh "věděl, že svoboda znamená riziko, věděl, že se jeho děti mohou ztratit, ale ani on si zřejmě nedokázal představit tak hrozný pád, tak hlubokou propast," řekl František v temném sále památníku, kde byli prezident Šimon Peres, premiér Benjamin Netanjahu a několik obětí holokaustu včetně bývalého vrchního rabína Meira Laua. Holokaust odsoudil už v neděli, když přijel do Izraele. Řekl, že je třeba šířit výchovu, která pomůže překonat předsudky a naučí lidi dohodnout se.

V Izraeli jsou tato slova mimořádně dobře přijímána, protože znamenají rozchod s protižidovskými postoji křesťanstva. Do druhého vatikánského koncilu, který zasedal začátkem 60. let, byli Židé označováni za proradné. Známá je také debata o tom, zda nemohl papež Pius XII. udělat více, aby za druhé světové války odvrátil nacistické vyhlazování evropských Židů.

Později se papež sešel s vrchními rabíny aškenázské a sefardské komunity a řekl, že by bylo dobré, kdyby mladí Židé věděli více o křesťanství. Proti jeho návštěvě protestovali několik týdnů radikální Židé a několika z nich policie musela zakázat dočasně vstup do Jeruzaléma.

V Peresově rezidenci pak papež řekl, že by se židům, muslimů a křesťanům měl zajistit volný přístup k posvátným náboženským místům v Jeruzalémě. "Jeruzalém by měl být skutečným městem míru, aby se zaskvěl svou univerzální náboženskou a kulturní hodnotou," řekl. Peres potom oficiálně přijal pozvání do Vatikánu, kam papež v neděli pozval ke společné modlitbě za mír také palestinského předáka Mahmúda Abbbáse. Podle Reuters by se setkání mělo konat 6. června.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře