Olomoucké arcibiskupství už hospodaří na prvních hektarech restituovaných lesů

Domácí zpravodajství / MiH / Ado.cz / 8. září 2014 16:08

Olomouc - Zpět do vlastnictví olomouckého arcibiskupství byly v uplynulých dnech vráceny první lesní pozemky, o něž instituce požádala v rámci procesu majetkového narovnání, označovaného také jako „církevní restituce“. Na zhruba 1.300 hektarech, zejména na Kroměřížsku, teď arcibiskupství začíná prostřednictvím své firmy Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, s. r. o., (ALSOL) hospodařit.

„Zahájili jsme hospodaření na lesních pozemcích ve vlastnictví Arcibiskupství olomouckého, z nichž převážnou část, asi 1.200 hektarů, tvoří lesy v okolí Kroměříže a 60 hektarů u Traplic na Uherskohradišťsku. Společnost dále hospodaří na cca 120 hektarech lesů na katastru obce Chvalčov v okrese Kroměříž, které patří Arcibiskupskému kněžskému semináři,“ shrnul současný stav jednatel ALSOL P. Jiří Kopřiva. Zároveň upozornil, že se jedná jen o nepatrný zlomek předpokládané výměry možných restitučních pozemků. Olomoucké arcibiskupství totiž v řádném termínu požádalo o zhruba 40 tisíc hektarů lesní a 5 tisíc hektarů zemědělské půdy, dosud navrácený majetek však představuje asi tři procenta všech vznesených požadavků.

Pro vykonávání činností spojených s hospodařením v lesích chce společnost ALSOL využívat zejména živnostníky, případně menší regionální firmy. „Jedním z našich hlavních cílů je nabídnout výdělek místním lidem. Především v oblastech s vysokou nezaměstnaností chápeme tento sociální aspekt jako velmi důležitý,“ vysvětlil P. Kopřiva. Dalším důvodem je snaha v co nejvyšší míře využívat služeb těch lidí, kteří v daném místě pracovali už dříve. „Znalost místních poměrů bývá totiž v lesnictví velmi důležitá, proto chceme na různé pracovní pozice využít maximum těch, kteří v regionu nyní pracují,“ uvedl P. Kopřiva.

Polnosti bude arcibiskupství pronajímat

Pro prodej dřevní hmoty a dalších produktů hodlá společnost využít vlastní obchodní oddělení. „Při objemech dříví, které bychom z restituovaných lesů měli vytěžit, budeme obchodovat s velkými zpracovateli, ale zároveň chceme podpořit i zpracovatele regionální. Troufám si říct, že na rozdíl od některých jiných subjektů to nezůstane pouze na úrovni proklamační fráze,“ přislíbil jednatel společnosti.

Ta do správy postupně přejímá také zemědělské pozemky, které arcibiskupství či jiné církevní instituce dostávají v restitučním procesu zpět. Hospodařit však na nich sama nehodlá. Stávajícím nájemcům jsou sice v současnosti doručovány výpovědi, rozhodně to však podle P. Kopřivy neznamená, že by s nimi společnost dále nepočítala. „Důvodem výpovědí je narovnání smluvních vztahů ve vazbě na nový občanský zákoník a současné podmínky podnikání v zemědělství a v neposlední řadě také aktualizace rozsahu pronajímaných parcel vzhledem k probíhajícímu restitučnímu procesu nebo změnám z důvodu realizace pozemkových úprav,“ vysvětlil P. Kopřiva a dodal: „Při uzavírání smluv přednostně jednáme se stávajícími uživateli. Až pokud bychom se nedohodli, budeme oslovovat další zájemce. I v této oblasti je naším cílem podpora místních podnikatelských subjektů,“ dodal.

Stejně tak se podle něj nemusí bát ti, kdo do nyní již církevních lesů byli zvyklí chodit na houby nebo jen tak na procházku. „Změnou vlastnictví se pro běžné návštěvníky lesů nic nezmění. Ze zákona má každý občan právo vstupovat do lesů a sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou, na zemi ležící klest,“ řekl P. Kopřiva a doplnil: „Přitom si ale každý musí počínat tak, aby nepoškozoval a nenarušoval lesní prostředí, a zároveň musí respektovat pokyny vlastníka.“

Pouze malá část hájenek nevyžaduje další investice 

Kontroly dosud převzatého majetku vyvolávají podle P. Kopřivy v pracovnících společnosti rozporuplné dojmy. Nesetkávají se sice s případy poškození lesa nadměrnou těžbou, jak se to děje na jiných místech ČR, ve velmi špatném stavu jsou ovšem zejména budovy. „Lesy České republiky se po dohodě s arcibiskupstvím omezily jen na provádění takových těžeb, jejichž neprovedením by mohly vzniknout následné škody – zejména se jedná o zpracování kůrovcových a jiných nahodilých těžeb. Kvůli pomalému postupu povinných osob jsou ovšem v některých lokalitách majetky přetěženy například kvůli kalamitám či vývratům. Zisk z tohoto dřeva tak připadne státu a nám zůstane jen povinnost tyto plochy zalesnit,“ posteskl si jednatel ALSOL a dodal, že podobným problémem je i nedodržení lhůt pro zalesnění vytěžených pozemků. „Ve většině případů sice zákon porušen není, protože tato prodloužení schválil příslušný státní orgán, pro nového vlastníka to ale znamená zvýšení nutných nákladů na zalesnění a také nulový zisk,“ vysvětlil P. Kopřiva.

Ještě větší starosti přinášejí společnosti hospodářské budovy a hájenky, které spolu s lesními pozemky přebírá. „Jejich stav je různý. Jen několik málo budov je téměř bezproblémových a dá se hned využívat, u většiny musíme počítat s nemalými investicemi do generálních oprav a adaptací, nutných pro jejich další využití. A některé z předávaných budov jsou bohužel i v takovém stavu, že opravy budou neekonomické a budovy se budou muset odstranit,“ uvedl P. Kopřiva, podle kterého je cílem společnosti nabídnout venkovnímu personálu – vedoucím polesí, technikům, hajným a adjunktům – ubytování co nejblíže území, které spravují. „Nejdříve ovšem musíme opravit objekty, kde budou jednotlivá polesí sídlit, a hned poté ty, kde bude bydlet personál,“ uzavřel.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře