V Praze byla otevřena unikátní výstava o historii benediktinského řádu

Kultura / kir / Národní galerie / 12. listopadu 2014 11:42 Praha -

7. listopadu byla ve Valdštejnské jízdárně v Praze slavnostně otevřena výstava „Otevři zahradu rajskou“ - Benediktini v srdci Evropy 800 – 1300. Výstavu uspořádala Národní galerie v Praze ve spolupráci s Akademií věd České republiky a Univerzitou Karlovou v Praze za podpory Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, Národního muzea a Správy Pražského hradu. Výstava bude otevřena do 15. března 2015. Magazín Christnet o výstavě informoval její kurátor Jan Klípa.

Prosba „Otevři zahradu rajskou“ je převzata z modlitby slavného Sugera, opata kláštera Saint Denis u Paříže. Národní galerie v Praze zve jejím prostřednictvím k návštěvě jedinečné výstavy raně středověkého umění. Dosud nikdy se u nás nepodařilo shromáždit vybraná díla dané epochy v takovémto počtu a především v takovéto kvalitě. Na dvě stě padesát exponátů svezených z celého Česka a ze šesti dalších zemí dokumentuje materiální a duchovní kulturu střední Evropy počínaje epochou vlády Karla Velikého přes období otonské a románské až na práh vrcholné gotiky. Mezi vystavenými předměty lze nalézt vzácná uměleckořemeslná díla i bohatě iluminované rukopisy, monumentální kamenné a dřevěné sochy, mince, listiny, ale rovněž ojediněle dochované předměty denní potřeby jako jsou psací potřeby, nádobí či součásti oděvu. „Doufáme, že za těmito přímými otisky života návštěvník zaznamená významné stopy myšlení a hledání orientace ve složitém a nepřehledném světě – tedy stopy snah, které lidskou společnost doprovázejí po celou dobu její existence,“ říká jeden z tvůrců výstavy, Petr Sommer z pražského Centra medievistických studií.

Dramatické období zániku a přeměny antického světa, zápasu pohanství s křesťanstvím a zrodu středověkých států nahlížejí autoři výstavy optikou benediktinského řádu. Benediktini se již v raném středověku stali významným společenským činitelem, organizovali misie, stáli u počátků státní organizace společnosti a také pomáhali vzniku kultury, kterou chápeme jako společnou vazbu států tvořících minulost i současnost Evropy. Do jejích základů tito řeholníci pomáhali vložit také podstatné prvky Evropy antické a židovské. Proto tvoří jádro výstavy virtuální komplex středověkého kláštera, jejž středověk chápal jako zhmotnělý odraz rajské zahrady.

 Na výstavě jsou představeny nejvzácnější exponáty, např. první dochovaný zápis Řehole Benediktovy z 9. století, zapůjčený z knihovny švýcarského kláštera Sankt Gallen. Umělecké mistrovství anonymních středověkých tvůrců dokumentují mimo jiné soubory předmětů spojených s kultem světců Vojtěcha, Wolfganga a Ludmily. Mezi nejpůsobivější exponáty náleží bohatě zdobené antependium z kláštera Rupertsbergu na Rýně (Brusel, Musées Royaux d´Art et Histoire) či zlacené procesní kříže a drahocenné liturgické náčiní. Některé předměty opustily u příležitosti pražské výstavy klášterní pokladnice vůbec poprvé. „Podařilo se nám do Prahy přivézt poklady, které se jinak vůbec nepůjčují, například zlatý kalich z kláštera v Tyńci u Krakova, nejstarší svého druhu v Polsku,“ připomíná hlavní kurátor výstavy Vít Vlnas.

S ohledem na konzervátorské požadavky budou moci být některé exponáty, zejména nejcennější iluminované rukopisy, vystaveny v originálech pouze po omezenou dobu. Nejslavnější z českých románských manuskriptů, Kodex vyšehradský, vystaví Národní knihovna ČR ve svých prostorách v Klementinu na jediný den. Na výstavě ve Valdštejnské jízdárně tuto jedinečnou památku zastoupí její nově vytvořená dokonalá technologická kopie. 

K výstavě vychází pětisetstránkový katalog v české verzi s anglickým překladem, do nějž svými texty pšispělo více než padesát českých a zahraničních odborníků.

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře