Přes tisíc lidí se účastnilo pohřební slavnosti za život kněze Bohumila Koláře

Domácí zpravodajství / kir / Vlastní zpráva / 24. listopadu 2015 11:22

Praha - "Ve stínu oslav, upomínek a manifestací ke dni 17. listopadu začátku pádu komunistického režimu – se v pravé poledne konala v pražském Karlíně velká „manifestace“ jiného druhu: manifestace víry. Při zaplněném kostele asi 1500 účastníků se konala velká děkovná slavnost rozloučení s P. Bohumilem Kolářem, jedenadevadesátiletým knězem. Přišlo ho doprovodit asi 170 kněží, z Čech, Německa a Slovenska a 8 biskupů", popisuje na svých stránkách kardinal.cz Miroslav Vlk. Podle kardinála Vlka tato čísla především svědčí o tom,  že tento stařičký kněz nebyl v zapomenutí, ale zůstal v srdcích lidí. 

Bohumil Kolář (* 7. ledna 1924, Praha – 5. listopadu 2015, Praha) byl podle wikipedie český katolický kněz, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. V roce 1942 začal studovat v Arcibiskupském semináři v Praze teologii a v roce 1948 dokončil studia v Římě, kde byl téhož roku vysvěcen na kněze. I přes po únorovou situaci v Československu se v létě 1948 vrátil do vlasti. V roce 1949  přečetl (jako mnoho jiných kněží) pastýřský list „Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky“, který kritizoval poměry nastoleného komunistického režimu. Zato byl vyslýchán a nato i poprvé odsouzen. V roce 1949 byl amnestován. Po druhé byl zatčen 23. srpna 1952 a odsouzen na 10 roků těžkého žaláře.

Převážnou dobu svého trestu prožil ve věznici Valdice a propuštěn byl až v květnu 1960. Do duchovní služby nastoupit nemohl, takže si našel zaměstnání ve firmě Řempo, kde pracoval až do roku 1968 jako skladník. Politické uvolnění v roce 1968 umožnilo Bohumilu Kolářovi návrat do kněžské služby v Roudnici nad Labem, kde působil až do roku 1991. O rok dříve byl povolán i na obnovenou teologickou fakultu, kde několik let vyučoval katechetiku a pedagogiku. Zároveň od roku 1990 působil po dobu pěti let jako spirituál pražského semináře.

Poté pomáhal téměř do své smrti v duchovní službě ve dvou farnostech v okolí Prahy a dával po celé republice exercicie seniorům a dalším lidem. Podle kardinála Vlka, když nemoc pokračovala, stáčely se rozhovory s Bohumilem Kolářem stále více i na blížící se smrt. „Bohumil o ní mluvil s jasným úsměvem. I beze slov ukazoval, jak se křesťan blíží k branám ráje. Atmosféru těchto chvil zhodnotil jeden člověk, který má zkušenost s hospicovým doprovázením umírajících, a řekl, že tak krásné umírání nezažil“, uvedl kardinál Vlk, který za Bohumila Koláře předsedal děkovné bohoslužbě v karlínském chrámu.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře