Dominik Duka připomene při slavnostní liturgii 70. výročí biskupského svěcení kardinála Berana

Domácí zpravodajství / / ČTK, ar / 8. prosince 2016 9:32

PRAHA - Sedmdesáté výročí biskupského svěcení kardinála Josefa Berana připomene bohoslužba, kterou bude dnes od 18 hodin sloužit ve svatovítské katedrále současný pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka. Při této příležitosti Duka udělí zlatou Svatovojtěšskou medaili manželům Holým za jejich dlouhodobou obětavou službu lidem v nouzi. Ocenění převezme také kněz Pavel Kuneš.

Jiří Holý založil na jaře 1992 neziskovou organizaci Likvidace lepry. Organizace, jejímž primárním cílem je pomáhat léčit infekční choroby ve třetím světě, funguje dodnes. Kněz, spisovatel a evangelizátor Pavel Kuneš obdrží medaili svatého Jana Nepomuckého u příležitosti svých 80. narozenin. Kardinál Duka ho tak ocení za přínos v oblasti ekumenického náboženského vysílání a za celoživotní věrnou službu.

Kardinál Josef Beran (1888-1969) se stal pražským arcibiskupem roku 1946 po návratu do vlasti z koncentračního tábora v Dachau, kde byl vězněn po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Po převratu v roce 1948 se Beran odmítl podřídit komunistickému režimu. O rok později byl státní bezpečností zatčen a dva roky vězněn v pražském Arcibiskupském paláci.

Do roku 1963 byl Beran internován na různých místech v Čechách. Poté mu komunisté zakázali vykonávat arcibiskupský úřad. Beranova pozice se začala měnit až po příchodu Jana XXIII., který vyslal na jaře 1963 papežského diplomata Casaroliho k hledání možností, jak pomoci pronásledované církvi východního bloku. Poté, co se souhlasem Vatikánu složil státem předepsaný slib, opustil v říjnu 1963 internaci. Za dva roky se Svatý stolec s vládou dohodl na Beranově odchodu do exilu v rámci převzetí kardinálského titulu. Beran se návrhu podvolil a na rozdíl od kardinála Mindszentyho kriticky nevystupoval vůči vatikánské východní politice, byť pro něj odchod nebyl snadný. V exilu byl mnohostranně činný, velkou pozornost věnoval i výzkumu tradic našich národních patronů, aby je dostal více do povědomí univerzální církve.

V Římě se Beran zapojil do práce druhého vatikánského koncilu, kde pronesl zásadní projev o svobodě svědomí. Když v květnu 1969 zemřel, nepovolili českoslovenští komunisté převoz jeho těla do vlasti. Na přání papeže proto byly Beranovy ostatky uloženy do krypty chrámu svatého Petra v Římě, kde jsou pohřbíváni téměř výlučně papežové.

 

 

 

 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře