Papež František odletí v neděli večer do Barmy. V Bangladéši navštíví pronásledované Rohingy

Rangúnský arcibiskup Charles Bo papeži v sobotu během schůzky ve Vatikánu poradil podle agentury AFP tři věci: nepoužívat slovo "Rohinga" zapovězené buddhistickou většinou země a mluvit spíše o "muslimech z Arakanského státu", zařadit do programu diskrétní setkání s vrchním velitelem barmské armády a uspořádat mezináboženské setkání. František na základě rad arcibiskupa svůj program uzpůsobil. Podle místních katolických duchovních by papežovo poukazování na Rohingy mohlo vyvolat odvetu vůči křesťanské menšině ze strany barmské armády.

V bangladéšské metropoli Dháce František 1. prosince v rámci mezináboženského setkání vyslechne svědectví "malé skupiny" rohingských uprchlíků. Mluvčí Vatikánu neupřesnil podle jakého klíče budou zástupci této muslimské menšiny vybráni.

Může držitelka Nobelovy ceny míru Su Ťij za represe?

S generálem Min Aun Hlainem se papež František rozhodl sejít i proto, že tažení proti Rohingům v Aranském státě na severu Barmy se podle Vatikánu uskutečňuje v režii armády, a nikoli civilní vlády v čele s Do Aun Schan Su Ťij, napsala agentura AP. Ta ale v září postup armády obhajovala. Generál setkání, které se uskuteční 30. listopadu v Rangúnu, potvrdil.

Schůzka s držitelkou Nobelovy ceny za mír a barmskou vůdkyní Su Ťij, s níž se papež setká v barmském hlavním městě Neipyijto v úterý, už na původním plánu cesty figurovala.

Tažení barmské armády proti muslimské menšině Rohingů bylo zahájeno poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na tři desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě. Napěti mezi etniky ale v Barmě trvá dlouhodobě a armáda, která přes dvacet let držela v domácím vězení i současnou představitelku státu, má v zemi stále velmi silný a zřejmě i represivní vliv. OSN označila exodus statisíců Rohingů za nejrychlejší uprchlickou krizi současnosti. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Husajn operace vlády považuje za "učebnicový příklad etnické čistky". Barma obvinění odmítá. Od konce srpna ze země kvůli násilnostem uteklo přes 600.000 Rohingů. Podle posledních zpráv BBC se vlády Bangladéše a Myanmaru dohodly na návratu uprchlíků. Domlouvají se detaily dohody a návrat by mohl začít do dvou měsíců.