Před 160 lety Protestantský patent zrovnoprávnil evangelíky

Domácí zpravodajství / vama / hopeforeurope.eu, red. / 8. dubna 2021 11:14

Chvaletice - Na dnešek připadá 160. výročí vydání Protestantského patentu císaře Františka Josefa I. z 8. dubna 1861. I když tento dokument není tak známý, jako o osmdesát let starší Toleranční patent Josefa II., byl ve skutečnosti unikátnější, protože zrovnoprávnění menšinových protestantů, jež bylo v dané době vše jiné, jen ne samozřejmé, představovalo mnohem větší krok směrem k náboženské svobodě než omezená josefinská tolerance, uvádí na svém webu hopeforeurope.eu historik Vít Machálek.

Habsburská monarchie zrovnoprávnila protestanty s katolíky v době, kdy to ještě z hlediska tehdejšího katolického myšlení bylo nečekané. „Je třeba připomenout, že Svatý stolec za Pia IX. vydal mj. Syllabus bludných názorů (1864), který mezi zavržené názory zařadil právě i svobodu jinověrců a narušování role katolicismu jako jediného státního náboženství,“ píše dále Machálek.

Základní ustanovení Protestantského patentu znělo takto:

„Evangelíci augsburského i helvetského vyznání mají právo, záležitosti své církevní samostatně pořádati, spravovati a říditi. Úplná svoboda evangelického vyznání víry, jakož i právo společného veřejného vykonávání náboženství jsou jim po všecky časy od nás pojištěny. Za příčinou tou se všecka bývalá obmezení, co se dotýče zakládání kostelův s věžmi i zvony a bez nich, odbývání všelikých slavností náboženských, s učením víry jejich se srovnávajících, vykonávání správy duchovní, pokud by omezení taková posavad v obyčeji byla, tímto moci a působnosti zbavují se a za neplatná a nijaká se prohlašují.“

„Evangelíci rakouské protestantské církve rozdělené na luterské (augsburské) a kalvínské (helvetské) vyznání byli tedy zbaveni všech omezení, která jim ukládal Toleranční patent, ať už šlo o nyní ničím neomezovanou podobu jejich kostelů anebo o veřejný ráz jejich bohoslužeb,“ uzavírá historik Machálek.

Po vydání Patentu vyrostly nové evangelické kostely nebo byly k těm tolerančním dostavěny dříve zakázané věže. Často se jednalo o monumentální evangelické chrámy, které si svým vzhledem nijak nezadaly s katolickými. „Bohužel na některých místech zvítězila poněkud pyšná snaha vyrovnat se katolíkům. Například v malých obcích v Polabí vznikly kostely pro tisíc lidí, které byly poloprázdné i krátce po své dostavbě a dnes jsou pro církev často velkým břemenem,“ uvedl Jan Kirschner, presbyter evangelické církve. Na některých místech zanikly i originální toleranční kostelíky, zejména ty dřevěné, i proto, že dřevo bylo a vlastně je i dodnes, na rozdíl třeba od Skandinávie, považováno v českých zemích za podřadnější stavební materiál,“ dodal Kirschner, který se o stavební historii evangelických kostelů zajímá.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře