Muzeum holokaustu na Moravě připravuje architektonickou soutěž. Stavbu podpořil Timothy Snyder

Domácí zpravodajství / kir / ČTK, red. / 21. června 2021 18:22

Brno - Přestože ve světě existuje řada muzeí a dokumentačních center holokaustu, stále má hluboký smysl budovat nová, zejména ve vazbě na konkrétní země a regiony. Podle uznávaného amerického historika Timothyho Snydera, který dnes přednášel v Brně, přináší muzea nové zdroje informací a lokální perspektivy, pomáhají pochopit kořeny holokaustu a zároveň prospívají demokracii, která čelí mnoha výzvám. Některé výzvy jsou podobné těm ze 30. a 40. let minulého století, řekl historik.

Snyder, autor knih jako Krvavé země, Tyranie nebo Cesta k nesvobodě, byl prvním řečníkem mezinárodní konference k Dokumentačnímu centru holokaustu na Moravě. Na projektu centra, které má vyrůst v centru Brna na místě parkoviště u autobusového nádraží v Benešově ulici, pracuje tým kolem spisovatele Martina Reinera. Nyní shromažďuje prostředky na architektonickou soutěž. Snyder upozornil, že stavba, respektive hmotná konstrukce muzea, bývá paradoxně ta jednodušší část podobných projektů. Intelektuální a morální konstrukce je náročnější, řekl Snyder, který přednášel anglicky, ale v reakcích na dotazy prokázal i porozumění češtině.

Podle Snydera může být dnešní Německo vzorem v připomínání tragédie holokaustu, ostatní státy ale nemohou zůstávat stranou - i proto, že národní perspektivy jsou specifické, často cenné i pro porozumění holokaustu jako celku. Zmínil, že dějiny vyhlazování Židů se dlouho psaly zejména na základě německých, respektive židovských německojazyčných pramenů. Po roce 1989 světoví historici postupně zapracovávají zdroje z archivů v někdejším východním bloku. "Tento proces stále pokračuje, avšak pomalu," zdůraznil Snyder. Podle něj ve střední a východní Evropě stále existují prameny, které je potřeba rozpoznat, shromáždit, zpracovat a interpretovat, k čemuž mohou pomoci i nová instituce.

Snyder zdůraznil i globální perspektivu, ve které nelze holokaust brát jen jako cosi z dávné minulosti. Nacisté ve 30. a 40. letech často hovořili o životním prostoru, boji o zdroje, který byl jednou z motivací jejich agresivní politiky vůči Židům a dalším národům. Nedostatek zdrojů je ale tématem i v současnosti, s ohledem na klimatickou krizi a další ekologické problémy. Znovu tak může vyvstat otázka, zda budou problémy řešeny prostřednictvím vědy a technologie, nebo agresí vůči sousedům, varoval Snyder.

Historik v přednášce také nastínil temnou vizi: kdyby současná civilizace náhle skončila a po mnoha staletích začali archeologové odkrývat její pozůstatky, našli by ve východní Evropě množství hromadných hrobů - pozůstatků holokaustu. "Bylo by dobré, aby našli i muzea, která pomohou vše pochopit," řekl Snyder.

S pražským rabínem Karolem Sidonem se dnes Snyder shodl, že muzea holokaustu mohou přinést zejména úlevu, a to i na straně majority. Muzea z nikoho neudělají mávnutím kouzelného proutku velkého humanistu, ale mohou přispět k pochopení a přijetí minulosti, což je klíčem k individuální odpovědnosti v současnosti, vyplynulo ze Snyderovy přednášky.

Snyder i Hetty Bergová, ředitelka Židovského muzea v Berlíně, dnes v Brně konstatovali, že podobné instituce by se neměly soustředit jen na holokaust a vyhlazování, ale celkově na Židy a židovství v dějinách a současnosti. "Židovský život znamená mnohem více a my chceme, aby to návštěvníci pocítili," uvedla Bergová. Brněnská konference potrvá do středy. Nabídne další přednášky, prohlídky míst spjatých se židovskou historií a kulturní program.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře