Nacisté za války zrekvírovali z českých zemí 12.000 zvonů, některé se zachovaly a vrací se zpět

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 22. října 2021 12:16

Česko - Zvony jsou neodmyslitelnou součástí nejen kostelních věží po celé České republice, ale zdobí i mnohé světské památky či poutní místa. Lidé zvony vždy uctívali, dávali jim jména, čímž je povyšovali na něco víc než pouhý řemeslný či umělecký výrobek.

Zvonařství patří mezi velmi stará řemesla a jeho tradice sahá hluboko do předkřesťanských dob. Použití ozvučných kovových těles pro doprovod náboženských obřadů je prokazatelné již od roku 3000 před naším letopočtem a lze doložit u většiny náboženství. Doložené zmínky o nejstarších zvonech na českém území se datují k 9. století, od 14. století se v českých zemích začínají zvony také vyrábět. Za zlatou éru českého zvonařství je považována druhá polovina 16. století. V této době se odlévaly již zvukově dokonalé zvony s výraznou uměleckou výzdobou.

Největší pohromou pro zvony byly války. Zvony totiž představovaly snadno dostupnou zásobu kvalitního kovu pro výrobu zbraní, z tohoto důvodu byly zrekvírovány a následně roztaveny. Mimořádně velké ztráty zvonů způsobily zejména válečné rekvizice za první a druhé světové války. Nejhorší v tomto ohledu bylo řádění německých okupantů během druhé světové války - podle odhadu odvezli nacisté jen z českých zemí na 12.000 zvonů, nejvíce jich bylo ze Sudet. Z tohoto počtu bylo po válce asi 15 procent vráceno.

Řada zničených zvonů byla později obnovena zejména v podobě replik původních zvonů, některé zvony se ale zachovaly a skončily v německých kostelech. Na základě německého nadačního zákona, který vstoupil v platnost v roce 2000, dostaly české farnosti možnost odškodnění za zvony, které zmizely za války v Německu. Na obnovu památek přispívá i Česko-německý fond budoucnosti, který sehrál hlavní úlohu při odškodňování českých obětí nacismu a nyní podporuje projekty spolupráce občanů obou zemí. Fond přispěl například částkou 700.000 korun na nový zvon kostela ve Vidnavě na Jesenicku.

V dubnu 2015 se z Německa vrátily po 73 letech dva historické zvony do kostela Narození Panny Marie v Bohumíně na Karvinsku. Návrat těchto zvonů, které pocházejí ze 17. století, kdy je zhotovil opavský mistr Hans Knauff, vyjednal Spolek Přátel bohumínské historie.

Mezi zvony, které byly zrekvírovány za druhé světové války, ale svému roztavení unikly, patří i zvon z věže kostela Nanebevzetí Panny Marie v Šilheřovicích na Opavsku. Více než 250 let starý zvon zasvěcený Panně Marii a sv. Josefovi po válce vyzváněl na věžích dvou kostelů v Kolíně nad Rýnem a letos v srpnu se po 79 letech vrátil na své místo do kostelní věže v Šilheřovicích.

Do ostravsko-opavské diecéze a také do Polska se z Německa v nejbližší době vrátí šest zvonů snesených z kostelů za druhé světové války v rámci projektu Zvony míru a pokoje pro Evropu. Jako první v diecézi dostane zpět svůj zvon farnost v Píšti na Opavsku. Zvon z píšťského kostela sv. Vavřince dosud visel v kostele Panny Marie Pomocnice křesťanů v německé obci Grötzingen nedaleko Stuttgartu. Zvon z roku 1649 ulil v opavské dílně zvonař Hans Knauf. Další zvony dostanou farnosti v Třebomi, Oldřišově, Doubravě, Třanovicích a Věřňovicích u Dolní Lutyně.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře