Před 80 léty se Terezín definitivně proměnil v židovské ghetto

Domácí zpravodajství / kir / ČTK / 16. února 2022 15:40

Terezín - Městečko Terezín bylo původně založeno jako barokní pevnost na konci 18. století a bylo pojmenováno na počest Marie Terezie. V říjnu 1941 ale zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozhodl krátce po svém nástupu do Prahy o zřízení sběrného tábora pro protektorátní Židy v Terezíně a 16. února 1942 se začalo hrůzné poslání Terezína naplňovat naplno. Městská obec Terezín byla úředně rozpuštěna a stala se uzavřeným židovským sídlištěm. Židovským ghettem v Terezíně prošlo na 155.000 Židů z českých zemí a dalších zemí Evropy, z nichž na 118.000 zahynulo.

První transport do Terezína přijel z Prahy 24. listopadu 1941. Bylo v něm 342 mladých mužů, jejichž úkolem bylo připravit objekty ve městě pro přijet dalších transportů, které začaly do vznikajícího ghetta proudit od 30. listopadu 1941.

Na konferenci ve Wannsee v lednu 1942 nacisté rozhodli do Terezína deportovat zejména starší Židy i z dalších zemí Evropy, v září 1942 zde bylo na 58.000 vězňů. Už v lednu 1942 začaly odjíždět transporty z ghetta na východ, poslední z celkem 63 transportů smrti vyjel v říjnu 1944. Do vyhlazovacích a koncentračních táborů bylo deportováno více než 87.000 lidí. Osvobození se dožilo pouhých 3800 z nich.

Do terezínského ghetta bylo od listopadu 1941 do dubna 1945 celkem deportováno na 140.000 židovských vězňů, určených za oběti "konečného řešení židovské otázky". Mezi 20. dubnem a 6. květnem 1945 k nim přibylo ještě více než 15.000 příslušníků tzv. evakuačních transportů, které z různých koncentračních táborů přivážely židovské i nežidovské vězně a členy smíšených manželství či takzvanými židovskými míšenci.

Ghettem, kterému veleli postupně tři nacističtí velitelé Siegfried Seidl, Anton Burger a Karl Rahm (pouze první a třetí byl po válce odsouzen), prošli například spisovatelé Karel Poláček, Arnošt Lustig, Norbert Frýd či Ivan Klíma, dirigent Karel Ančerl, operní pěvec Karel Berman, hudební skladatelé Hans Krása, Viktor Ullmann a Pavel Haas, režisér Dušan Klein, filozof Karel Kosík, politik Egon Lánský, herec Zdeněk Ornest, rakouský spisovatel Hans Günther Adler, rabín Richard Feder či v útlém věku fotograf Jan a malíř Kája Saudkovi.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře