Lidé dali vale masopustu, začala postní doba. U Salvátora instalovali „válečnou" křížovou cestu

Domácí zpravodajství / kir / ČTK, red. / 15. února 2024 10:20

Praha, Brno, Ostrava - Včera na Popeleční středu skončil čas masopustu, křesťanům začíná čtyřicetidenní postní období, jehož smyslem je duchovní očista před Velikonocemi. Boží hod velikonoční se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, letos vychází na 31. března. Zejména v kostelích katolické církve se na Popeleční středu uděluje věřícím takzvaný popelec, tedy znamení kříže popelem na čelo. Přijetí popelce je vyjádřením kajícnosti, symbolickým vyznáním viny a hříchu a vůle vnitřně se očistit.  Udělující říká slova "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš" nebo "Obraťte se a věřte evangeliu".

Do čtyřicetidenního půstu se nezapočítají čtyři neděle, které se nepovažují za postní dny. Jedinými dny přísného postu jsou v katolické církvi Popeleční středa a Velký pátek. Během nadcházejících příprav na největší křesťanské svátky připomínající ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista by se křesťané měli dočasně vzdát věcí nebo činností, na které jsou zvyklí a které jim ulehčují život. Mohou omezit nejen jídlo, ale třeba kouření, alkohol, kávu, sladkosti, zábavu, televizi, sledování internetu a sociálních sítí nebo jiné věci, jež nejsou pro život nezbytně nutné.

Nejen věřící se mohou také připojit ke starobylé tradici - postní almužně. Ušetřené peníze za odřeknuté požitky mohou věnovat do papírových postních kasiček, které lze vyzvednout ve farnostech. Získaný obnos rozdělí farnosti ve spolupráci s místními charitami lidem v těžké životní situaci - chudým, nemocným a handicapovaným, lidem bez domova nebo rodinám s dětmi v nouzi.

Na Popeleční středu se žehná při bohoslužbě popel, symbol smrti a nicotnosti bytí, připravený z jívových ratolestí požehnaných v předchozím roce při Květné neděli. Popelec se uděluje v tento den od konce 11.století. Bohoslužby s udílením popelce se ve středu konají po celém Česku. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě ji večer předsedal arcibiskup Jan Graubner.

Také kostel Nejsvětějšího Salvátora pražské akademické farnosti byl zcela zaplněn a mnoho lidí muselo i stát. Liturgii předsedal Marek Orko Vácha místo Tomáše Halíka, který je v zahraničí. Zde mají již mnoho let tradicí tzv. Popelce umělců. Při liturgii zazněly doprovodné zpěvy v podání operní pěvkyně Národního divadla a byla oficiálně zahájena nová umělecká intervence. Ta se každý rok na začátku postní doby obměňuje. Letos mají v kostele zapůjčenou křížovou cestu ze slovenské Handlové, namalovanou na plechových tabulích. Jak připomněl kurátor výstavy Norbert Schmidt, je s instalací spojen pohnutý osud karpatských Němců, kteří ve městě do konce války tvořili většinu obyvatel a po jejím konci byli vysídleni. Německy nazývali své město Krickerhau. Proto je oficiální název instalace Křížová cesta z Krickerhau. Prostřílené plechy křížové cesty také připomínají, že i dnes je válka na řadě míst světa, zejména na Ukrajině, připomněl Schmidt. K proděravění obrazů došlo při výbuchu letecké pumy v lodi kostela v březnu 1945. 

Uměleckou instalaci letos představili i v Olomouci, kde v kostele Panny Marie Sněžné vystavují skleněné plastiky pod názvem Andělé naděje.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře