Dokument: Zpráva ombudsmanky UK odhalila na KTF nepříznivou až toxickou atmosféru

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva / 24. února 2024 23:21

Praha - Ombudsmanka Univerzity Karlovy, Kateřina Šámalová, dokončila na konci ledna rozsáhlou zprávu o situaci na katolické teologické fakultě. Z ní vyplývá, že chování vedení fakulty, zejména děkana Vojtěcha Novotného, proděkana pro vědu Jakuba Jinka a tajemníka fakulty Luďka Knorra vůči zaměstnancům a studentům, je možné interpretovat jako „nedostatečně ohleduplné či dokonce nevhodné zacházení, které mohlo v důsledku ohrožovat či zraňovat, případně jinak snižovat jejich důstojnost“.

Zaměstnanci, studenti i absolventi fakulty, i přes nejednotné postoje, se jednoznačně shodují na tom, že na fakultě panuje nepříznivá, až toxická atmosféra, která ovlivňuje jejich pracovní a studijní životy. Podle Šámalové vedení fakulty odmítá přijmout jakoukoli odpovědnost za současný nepříznivý stav a stylizuje se do pozice oběti.

Od poloviny června do konce září 2023 se na ombudsmanku obrátilo s podnětem celkem 10 jednotlivců a 2 skupiny osob. Během půlročního šetření mluvila nejen s podavateli podnětů a dotčenými osobami, ale i s dalšími svědky, včetně těch, které doporučilo vedení fakulty. Celkem se tak k situaci na fakultě rozsáhle vyjádřilo téměř 40 osob. Koncem listopadu 2023 vedení fakulty, zastoupené proděkanem Jinkem, poskytlo své vyjádření v rozsahu téměř 23 stran textu.

Autoři podnětů si ombudsmance stěžovali například na to, že zaměstnanci jsou udržováni v nejistotě, strachu a pocitu ohrožení, jsou jim vytvářeny obstrukce v práci či studiu, na fakultě je podle nich věnována nevyžádaná pozornost ženám a dochází také k zasahování do soukromých záležitostí zaměstnanců. Ombudsmanka univerzity nyní ve svém stanovisku došla k závěru, že podněty byly z velké části oprávněné.

První část zprávy obsahuje jednotlivá shrnutí obsahu šetření, vyjádření a postupů. V poslední části pak ombudsmanka uvádí svoje stanovisko a nabízí některá doporučení jak vedení univerzity, tak vedení fakulty, přičemž se vyjadřuje především k obecnějším a opakujícím se tendencím, které vyplynuly napříč obdrženými podněty.

Vedení fakulty odmítá převzít odpovědnost za současný nepříznivý stav

Kateřina Šámalová ve stanovisku upozorňuje, že z „obsahu primárních podnětů stejně jako z vyjádření vedení fakulty k těmto podnětům je patrné, že absentuje vůle vedení přijmout jakoukoli, byť elementární odpovědnost za současný nepříznivý stav, ve kterém se fakulta v této chvíli ocitá. Místo toho se vedení stylizuje do pozice oběti, tedy role neschopné, zraněné a ubližované.“ Přestože je podle ní obranný postoj na jednu stranu přirozený, měla by nad ním zvítězit zdravá a konstruktivní manažerská odpovědnost, která by pomohla k odstranění napětí a obnovení přirozeného fungování fakulty:

„V obecné rovině musí být také každé vedení, o to více vedení jedné z fakult Univerzity Karlovy, před nástupem do funkce vybaveno vysoce rozvinutými a komplexními způsobilostmi k řízení a být si vědomo závažných předvídatelných rizik, které s výkonem vedoucích funkcí reálně souvisejí,“ uvádí v textu s dodatkem, že řešení situace může nastat jedině tak, že „vedení s potřebnou mírou reflexe a pokory přijme tuto svou primární odpovědnost v plné míře,“ uvádí.

Další bod, kterému se ombudsmanka univerzity věnuje, je styl řízení fakulty a nakládání s mocí. Z toho vyplývá, že vedení fakulty se sice prezentuje jako demokratické a veřejně prohlašuje, že výrazně využívá prvky participace pracujících a diskuse s nimi. Ve skutečnosti ale „z vyjádření vedení fakulty vyplývá, že řízení využívá výhod zjevného kvaziabsolutistického držení moci, a to zejména v rukou děkana fakulty, popřípadě jemu blízkých osob. Není však blíže specifikováno, kdy a jak takto děkan koná. Jeví se tedy, že je na jeho individuálním posouzení situace, kdy pravomoc rozhodnout deleguje na jiné a kdy koná sám.“

Pozice odstupujícího děkana Vojtěcha Novotného byla nezdravá a požíval „pomyslné postavení otce a jeho právo kdykoli zasáhnout a rozhodnout shora je jeho přirozeným právem“. Jeho rozhodování bylo málo transparentní a mohlo vyvolávat pocit nejistoty a ohrožení a také dojem, že hlavní události fakulty se odehrávají v „pomyslných zadních uličkách“.

Demokratický mandát, zdravá opozice a argument šetření

V jednom z dalších bodů řeší ombudsmanka univerzity otázku začátku a konce demokraticky zvoleného vedení a opozice. Podle Šámalové není možné usilovat o legitimitu vedení v akademickém prostředí, pokud je založené pouze na argumentaci, že „takový postup předpisy umožňují“. A vysvětluje své stanovisko podrobněji: „Jde o projev selhání historické paměti i selhání v komunikaci důvodů vedoucích k přijetí konkrétního rozhodnutí. Naproti tomu je zdravé univerzitní prostředí založeno na svobodné soutěži myšlenek. Proto by každá osoba ve vedoucí pozici měla usilovat o vysvětlení svých rozhodnutí takovým způsobem, aby byla srozumitelná a podrobitelná kritice.“

Podobně kriticky hodnotí i argumentaci vedení KTF, které se ve svých krocích odvolává na ekonomickou hospodárnost a doporučuje pečlivější a důslednější vyhodnocování možných dopadů takových rozhodnutí. „Není možné tvrdit, že se jedná o případ šetření, pokud nejsou k dispozici žádné konkrétní údaje o tom, jaké úspory taková opatření přinášejí,“ uvádí ve zprávě s tím, že takové tvrzení působí jako záminka pro rozhodnutí, která jsou ve skutečnosti motivována jinými faktory. Nepřímo tak zmiňuje kauzu historika a kněze Tomáše Petráčka, ten dostal minulý rok v srpnu výpověď. Děkan Vojtěch Novotný svoje rozhodnutí tehdy odůvodnil nadbytečností a efektivizací hospodaření.

Závěrem Šámalová uvádí, že „v případě, že se jedná o skutečně nezbytná opatření, je nutné je prezentovat transparentně a srozumitelně, aby bylo možné je podrobit kritice a diskusi“. A dodává, že „absence takového přístupu může vést k pocitu, že vedení fakulty jedná arbitrérně a bez ohledu na názory a potřeby ostatních členů akademické obce“.

Kandidát na děkana Brož se chce se zprávou podrobněji seznámit

Akademický senát KTF zvolil 15. února novým děkanem současného proděkana pro studium Jaroslava Brože. Ten získal celkem 7 hlasů, zatímco jeho protikandidát Albert Peter Rethmann obdržel 5 hlasů.

Brož se děkanem stane až po církevním potvrzení Apoštolským stolcem a po inauguraci rektorkou Univerzity Karlovy. Funkci by se tedy mohl ujmout začátkem dubna po Velikonocích, kdy také oznámí složení nového děkanského kolegia.

V rozhovoru pro Katolický týdeník nově zvolený kandidát na děkana uvedl, že se se zprávou chce teprve podrobněji seznámit: „Musím se s touto zprávou podrobněji seznámit, neboť byla adresována pouze těm, kterých se týkala. Chci si přečíst její autentickou formu, nikoli nějaké úniky do médií. A zjistit, od koho podněty přišly, kdo se cítí být zraněn a poškozen, a zkusit vytvořit prostor pro nezaujatou a nepředpojatou komunikaci i zacházení s lidmi.“

 

Magazín Christnet.eu zveřejňuje zprávu ombudsmanky v její kompletní podobě.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře