Papež František kritizoval tzv. „genderovou ideologii”. Použití termínu ale může být zavádějící

Ze světa / pšjk / Vlastní zpráva / 5. března 2024 11:13

Vatikán - Papež František ve Vatikánu kritizoval stírání rozdílů mezi muži a ženami, za které podle něj může genderová ideologie. Tu papež označil za nejošklivější hrozbu dneška, napsala agentura AP, citovaná ČTK. 

„Nejošklivějším nebezpečím dneška je genderová ideologie, která maže rozdíly," uvedl papež na zahájení církevního semináře, který se věnuje vztahu mezi muži a ženami. Podle Františka je naopak dobré, aby mezi muži a ženami panovalo plodné napětí. „Smazat rozdíly znamená smazat lidskost,"  dodal František. Konferenci uspořádalo Centrum pro výzkum a antropologii povolání 1. a 2. března ve Vatikánu.

František také mimo jiné uvedl, že v dnešním kulturním kontextu hrozí, že se lidé budou redukovat pouze na své materiální potřeby nebo primární požadavky, jako by byli objekty bez svědomí a vůle, nesenými životem pouze jako součást „mechanického soukolí". S ohledem na to papež ve svém textu podle citace německé redakce serveru Vatikannews doporučuje nepotlačovat „zdravé vnitřní napětí", které v sobě každý nosí, ale následovat volání po štěstí, po plnosti života, po něčem velkém, k čemu nás Bůh určil.

 

Genderová studia nebo ideologie?

Genderová studia, která kritici často nazývají teorií či ideologií, se zabývají vzorci chování, jež lidé přijímají či jsou jim vnucované na základě toho, zda se narodili jako ženy či muži. Poukazují na to, že tyto rozdíly, předsudky, role a chování jsou velmi často kulturně dané, a kritizují je, shrnuje ve svém komentáři ke zprávě z Vatikánu ČTK.

Podle teoložky Petry Švecové v římskokatolické církvi je odmítání genderu nejčastěji spojeno s obavami ze setření přirozených rozdílů mezi muži a ženami. Genderová reflexe si naopak všímá propojení společenské nerovnosti žen v římskokatolické církvi se sexualizovaným násilím. „Vedle dětí obojího pohlaví jsou to právě dospělé ženy, které se z důvodů stereotypních očekávání a nátlaku stávají snadno oběťmi násilných sexuálních činů, jak ukázala například kauza zneužití žen ze strany kněze Marko Rupnika. Ty pak zůstávají dlouho bez povšimnutí či adekvátní reakce," dodává Švecová.  Svoji negativní osobní zkušenost se zneužíváním v církvi před časem pro magazín Christnet popsala i katolická publicistka Monika Poláčková, podle které neexistuje jiná instituce v České republice, která by nepotřebovala víc pojem gender než katolická církev.

Rakouská profesorka teologie a sociologie Regina Polak pak při pražském semináři v Dominikánské 8 nedávno upozornila na problematičnost paušálního odsuzování genderu. Také označování studií genderu jako „genderové ideologie”, které současný papež používá, může svědčit o tom, že vliv některých politických zájmových skupin je ve Vatikánu stále velký.

Podle socioložky Evy Svatoňové, koncept genderové ideologie zavedly konzervativní náboženské a politické organizace v polovině 90. let 20. století za účelem delegitimizace progresivní politiky v oblasti práv žen, reprodukčních práv a LGBTQ+ práv. Rezonanci tomuto pojmu zajistil podle ní fakt, že termín „gender“ má kořeny v akademických kruzích, a jeho význam je tak běžnému člověku ne vždy zcela zřejmý.

Jak Svatoňová dále uvádí, zástupci konzervativní pravice a náboženských organizací začali „gender“ zkreslovat a karikovat jako nebezpečnou, radikální ideu, v důsledku, které si každý jedinec může zvolit a měnit svoji genderovou a sexuální identitu podle svých preferencí a aktuálního rozpoložení. Tato ideologie je podle nich důsledkem sebestředného individualismu a snahou liberálních elit eliminovat lidstvo tím, že mu zabrání v reprodukci a zruší instituci tradiční rodiny. V rámci tohoto diskurzu se zrodilo mnoho konspiračních teorií.

Přítomnost „genderové ideologie" byla také hlavním důvodem pro odmítnutí Istanbulské úmluvy ze strany České biskupské konference. Smlouvu nedávno neschválil ani Senát.  Nejvíce diskutovaným se stal článek 12, který uvádí: „Smluvní strany přijmou nezbytná opatření k prosazování změn sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů za účelem vymýcení předsudků, obyčejů, tradic a veškerých dalších zvyklostí, které jsou založené na myšlence méněcennosti žen nebo stereotypním pojímání rolí žen a mužů.“  V rozhovoru pro časopis Respekt pak biskup Tomáš Holub zdůraznil, že církev nikdy nemůže přijmout nezávislost genderu na pohlaví. Samotného ho ale mrzí, že v katolické církvi je často odmítáno vše, co je spojené s pojmem genderu. 

V českém prostředí se téma stereotypů vůči ženám v církevním prostředí objevilo také v souvislosti s jednáním vedení KTF UK v Praze. Zpráva ombudsmanky Univerzity Karlovy uvádí mezi primárními podněty “častější útoky vůči ženám, příp. jiným zranitelným osobám, upozorňování na předepsané role žen a indikování „přirozené“ role žen a nutnosti ji naplňovat, nevyžádanou pozornost věnovanou ženám, a také nevhodné slovní komentáře”. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře