Českobratrská církev evangelická zažívá svou nějvětší krizi za posledních deset let. Druhá největší církev v zemi je rozdělena. Církev podle nejvyššího představitele Pavla Smetany rozdělil případ jednoho z nejváženějších členů komunity, osmašedesátiletého faráře Adolfa Petra z Javorníku na Jesenicku, kterého od ledna stíhá policie kvůli podezření z machinací s církevním majetkem.

Ilustrační foto: trhající se provaz
Foto: Corbis

Policie faráře viní, že od roku 1992 jako správce charitního střediska v Travné při stavbě domu pro rehabilitaci a rekreaci zdravotně postižených svévolně nakládal s prostředky církve určenými na křesťanskou sociální práci a připravil společenství nejméně o milión korun. Farář obvinění odmítá a do skončení vyšetřování o věci nechce mluvit.

Případ však přesahuje hranice farnosti a dotýká se ústředí diakonie, které charitní střediska spravuje, i synodní rady, nejvyššího vedení církve. Oba orgány totiž noví správci střediska v Travné, kteří na nesrovnalosti v hospodaření přišli, opakovaně žádali o řešení situace, tvrdí však, že bez výsledku.

"Za pomoci auditora jsme přišli mimo jiné na to, že Petr jako správce střediska několik let nevedl účetnictví, podepisoval falešné faktury, některé práce proplácel firmám dvakrát a část prostředků z darů věřících si protiprávně vypůjčil na stavbu svého domu. Farář se nám ke všemu přiznal a slíbil, že odstoupí, místo toho však proti nám rozpoutal v celé církvi nenávistnou kampaň," řekla ČTK správkyně střediska Eva Svobodová. "Opakovaně jsme upozornili vedení církve na neudržitelnou situaci v Javorníku, to však nechtělo věc vnímat jako kriminální problém a tvrdilo, že jde o krizi vztahů mezi mnou a farářem," dodala Svobodová, která se proto obrátila na policii.

Vedení církve však tvrdí, že se případem zabývalo a jeho vyřešení uvnitř komunity zabránili právě správci střediska, kteří věc předali policii. Poté, co se případ dostal na veřejnost, se evangelická komunita rozdělila na dva tábory. Faráři blízcí Petrovi zaujímali ke kauze stanoviska při bohoslužbách, v kostelích kolovaly petice žádající zastavení stíhání duchovního.

Na stolech vyšetřovatelů i v redakcích médií se objevují dopisy upozorňující na farářovu nevinu a jeho zásluhy, či naopak na to, že farář stejné praktiky užívá desítky let a procházely mu i v dobách komunismu díky spolupráci se Státní bezpečností. V tzv. Cibulkových seznamech jsou tři záznamy jména "Adolf Petr". Dva z nich mají jako datum narození uvedeno 17. 3. 1932, u třetího není datum narození uvedeno.

Řada lidí kvůli přístupu vedení církve přestala na Javornicku chodit do kostela a bývalý blízký Petrův přítel, který jako jeden z prvních na machinace v hospodaření střediska upozornil, dokonce z církve vystoupil. Krizi evangelického společenství dokládá i to, že nejvyšší orgán, synodní rada, dala k církevnímu soudu emeritního faráře, sedmdesátiletého Jana Duse, který ji veřejně obvinil, že za situaci v Javorníku nese plnou zodpovědnost.

"Církev je v této otázce hluboce rozdělená. Snažili jsme se tento neblahý vývoj zastavit, bohužel se nám to nepovedlo," řekl v rozhovoru pro ČTK synodní senior Českobratrské církve evangelické Smetana. On sám i synodní rada jsou však přesvědčeni, že Petr je nevinný. "I když určité nesrovnalosti v hospodaření být mohly, v žádném případě nevěřím tomu, že by se farář Petr chtěl na úkor církve obohatit."

V současné době je vypsáno výběrové řízení na ředitele či ředitelku střediska v Javorníku-Travné. Termín podání přihlášek je do 1. června.

Na obsahu článku se podílela ČTK