Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy podle svého administrátora Mikuláše Lobkowicze nebrala dosud vážně fakt, že už není jen kněžským seminářem, ale vědeckou fakultou mezinárodně významné státní univerzity. Lobkowicz je pověřen mimořádnou správou a modernizací školy, protože jí v případě setrvávání na konzervativních pozicích kvůli její uzavřenosti i nízké úrovni hrozilo odejmutí akreditací k výuce.

Lobkowicz ve své promluvě ke studentům a pedagogům fakulty, přístupné na internetu, vyvrací obavu některých katolíků, že současné kroky nezbytné při urychlené přípravě nové koncepce výuky a vědecké práce povedou ke ztrátě pravověří. "Ti, kteří takto smýšlejí, zaměňují teologickou vědu za ideologii," uvedl pražský rodák Lobkowicz, někdejší rektor německé Katolické univerzity v Eichstättu.

Druhý vatikánský koncil podle něj v 60. letech stanovil, že církevní univerzity a fakulty jsou zde proto, aby křesťanské myšlení bylo veřejně a stále přítomno v úsilí o vyšší kulturu.

Novou koncepci fakulty tak, aby obstála v akreditačním řízení, má připravit komise, která se již věnovala různým teologickým studijním programům, ale také výuce sociálního učení církve, dějin křesťanského umění a učitelství pro střední školy.

Fakulta, které se vytýká, že takřka všechna výuka má jen přednáškovou formu, byla například uzavřena studentkám. Otázka, které programy budou akreditovány, je podle Lobkowicze rozhodující pro celkovou orientaci fakulty; právě zde se konkretizuje její služba církvi. "Komise se domnívá, že i budoucím kněžím musí být nabídnuty alternativy," prohlásil.

Nikdo podle něj nebyl požádán, aby fakultu opustil. Zapojením nových vyučujících se však omezí rozsah výuky některých dosavadních učitelů. "Nový kurs fakulty nás nutí, abychom v rozdělení povinností zohlednili jednání některých pracovníků v době, kdy církevní, univerzitní a ministerské autority apelovaly na nápravu nedostatků fakulty," upozornil Lobkowicz. Týká se to především kontroverzně vnímaného Václava Wolfa, uvolněného z výuky v denním i kombinovaném studiu.

Novými pedagogy jsou mimo jiné filozof Stanislav Sousedík, někdejší rektor Papežské koleje Nepomucenum v Římě kněz Karel Vrána a jezuita Ludwig Armbruster, který dlouho působil na univerzitě v Tokiu. Dále mezi nimi jsou kněží Aleš Opatrný a Vojtěch Eliáš, historička Zdeňka Hledíková a premonstrátský právník Ignác Antonín Hrdina, teologové Oto Mádr, Zdeněk Wasserbauer, Ctirad Václav Pospíšil a Stanislav Drobný a polský kněz Stanislaw Rabiej. Rektor univerzity vypsal výběrové řízení - celkem na 13 míst, a to především profesorů a docentů.