Turecká vláda ruší poslední překážky náboženské svobody v Turecku. Prohlásil to turecký premiér Recep Tayyip Erdogan, který ve středu 8.prosince otevřel v přímořském letovisku Belek na jihu země komplex zahrnující muslimskou mešitu, křesťanský kostel a židovskou synagogu.  Symbolické gesto přichází několik dní před bruselským summitem, na němž má Evropská unie rozhodnout, zda s Tureckem zahájí vstupní rozhovory. V poslední době unie kritizovala Ankaru právě za nedostatečné respektování práv nemuslimských menšin.

 Erdogan prohlásil, že náboženská tolerance je součástí dědictví po osmanské říši, a citoval z ediktů sultána Mehmeda Dobyvatele, který v roce 1453 dobyl Cařihrad (Istanbul) a přitom hlásal úctu pro ty, kdo nejsou muslimy. "Díky této velké historické zkušenosti je dnes Turecko garantem míru a bratrství v regionu," řekl. "Samozřejmě máme ještě nedostatky, ale usilovně se snažíme je co nejrychleji překonat," dodal. Turecko je převážně muslimská země, ale náboženství je odděleno od státu a režim je laický.

    Slavnostního otevření centra se zúčastnili nizozemský ministr pro evropské záležitosti Atzo Nicolai, jehož země v tomto pololetí unii předsedá, a zástupci řecké pravoslavné, arménské a židovské komunity v Turecku. "V tomto centru budou lidé moci svobodně vyznávat své náboženství. To je velmi významné poselství," řekl Nicolai podle agentury Anadolu. "Reformy, které Turecko učinilo, jsou povzbudivé," dodal.

    Oblast kolem města Belek je významná pro turistiku:každoročně sem přijedou miliony lidí za sluncem, mořem a památkami. Otevření centra bylo možné teprve po změně zákona omezujícího otevírání jiných svatostánků než muslimských. V nedalekém protestantském kostele, který předtím stále nemohl dostat povolení, se již v prosinci konala první bohoslužba.

    Erdogan, sám muslim, chce ukázat světu, že Turecko dobře zachází s náboženskými menšinami. Byl prvním tureckým premiérem, který navštívil hlavního rabína, a to krátce po loňských sebevražedných útocích na dvě synagogy, a tento týden zaslal pozdravné poselství Židům ke svátku Chanuka.

    Problémy ale přetrvávají. Turecko zejména čelí tlaku, aby znovu otevřelo pravoslavnou teologickou školu v Halki, kterou navštěvovaly generace církevních činitelů, než ji turecké úřady v roce 1971 zavřely. Turecko také zabředlo do sporu ohledně postavení konstantinopolského ekumenického patriarchy Bartoloměje, duchovního otce všech pravoslavných křesťanů na světě. Ankara odmítá uznat jeho mezinárodní roli a namítá, že patriarcha je duchovním vůdcem jen istanbulských pravoslavných.

    EU soudí, že v Turecku je oproti Evropě náboženská svoboda značně omezena. Erdogan ale unii varoval, že bude považována za křesťanský klub, jestliže Turecko odmítne. "Jestliže EU není křesťanský klub, pak nemůže turecké obyvatelstvo, které je muslimské, působit žádné problémy," řekl premiér pro italský deník La Stampa. "Přejeme si dialog mezi civilizacemi v rámci EU. Turecko chce v tomto procesu hrát zásadní roli," dodal.