Ziziola považuje Jana Pavla II. za "složitou osobnost" a připomíná, že je prvním papežem neitalského původu od roku 1522. Jeho osobnost je "složitá, intuitivní a vizionářská", jeho cílem bylo "zlomit komunistický ateismus, po něm tržní ateismus a ve společnosti, jež se ocitla v krizi hodnot, posunout církev do centra debaty", soudí znalec.

Jan Pavel II. prý uměl využít komunikačních prostředků a opřít se o náboženský entuziasmus laických hnutí, což oslabovalo představitele místních církví. Ziziola má za to, že tato hnutí jsou stejně jako papež spojena s "duchovním maximalismem, doktrinálním konzervatismem a aktivismem"; vyznají se v práci s médii a dokáží využívat finanční prostředky, kterými disponují.

V době svého pontifikátu se Jan Pavel II. snažil rozvíjet katolický univerzalismus v nábožensky pluralitním světě. Více než kterýkoli z jeho předchůdců však podporoval dialog mezi náboženstvími. Kdekoli se objevil, přitahoval davy více než kterákoli rocková hvězda. Podle Zizioly se ale současně vyprazdňovaly kostely a svátosti (například křty nebo přijímání) ztrácely na významu.

Církev Jana Pavla II. expert přirovnává ke "spekulativní bublině" na finančních trzích před krachem. Odborník na Vatikán se zamýšlí též nad církví v Latinské Americe. Připomíná, že Jan Pavel II., který v roce 1984 odsoudil tamní teologii osvobození, vyřadil novátorský proud na poli pastorace, teologie a sociálního učení. Tvrdí, že nejvyšší představitel katolické církve to učinil v době, kdy se rodila "lidová církev, která byla více věrná evangeliu".

Téměř polovina katolíků žije v Latinské Americe. Jim papež místo teologie osvobození slíbil novou církev, která spočívá na kultu Panny Marie. Ziziola poznamenává, že Panna Maria je sice v papežově pojetí zprostředkovatelkou ve třídních konfliktech, ale stojí stranou sociálního boje. Za své návštěvy v Brazílii Jan Pavel II. prohlásil, že "řešení problémů na Zemi není Kristovým posláním ani posláním církve".

Na otázku o možných následnících Jana Pavla II. znalec Vatikánu odpověděl, že nejde o jméno. Není důležité jméno, důležité je řešení problému "jaký papež pro jakou církev", míní. Kardinálové mohou vybrat "mezi papežem, který se bude zdržovat ve Vatikánu a bude řešit horká témata, a papežem, který bude na cestách", dodal.