Mladá paní Nováková jde po náměstí a potká ji pan farář:
"Jak se máme, paní Nováková? Neoddával jsem vás před dvěma roky?"
"Ano, otče, byl jste to vy. Mám se dobře."
"A co nějaké ratolesti, už máte?" ptá se kněz zvědavě.
"Ještě ne, otče. Nějak se nám to pořád nedaří," odpověděla smutně paní Nováková.
"Tak víte co, jedu příští týden na konferenci do Vatikánu, tak tam za vás zapálím svíci a věřím, že se vše změní."
"Děkuji mnohokrát, otče. To budete moc hodný."
Minulo několik let a potkali se znova.
Kněz se ptá: "Dobrý den, paní Nováková. Tak co, jak se vede?"
"Ale, docela to ujde, otče."
"A co dětičky, už nějaké máte?"
"Ano, otče. Mám jedny čtyřčata, dvoje dvojčata a k tomu další dvě - dohromady deset dětí."
"To je báječné. A co dělá váš pan manžel?"
"Ten? Už asi týden běhá po Vatikánu a snaží se sfouknout tu pitomou svíci!"