Třídenní návštěva papeže v Rakousku, která byla jeho jedinou letošní oficiální cestou do evropské země, potvrdila především skutečnost, že Benedikt XVI. je představitelem konzervativního křídla ve vedení katolické církve a že za jeho pontifikátu se katolíci žádných podstatných reforem nedočkají. Návštěva, poznamenaná krajně nepříznivým počasím, skončila včera večer.

Své postoje papež jednoznačně prokázal zejména svým projevem k politikům a diplomatům v pátek večer v prezidentském paláci Hofburgu. Přestože ještě po příletu do Vídně zdůraznil, že návštěva má především poutní a zcela nepolitický charakter, večer pronesl vyloženě politický projev. Svým způsobem tak dodržel tradici, protože zatím při každé své zahraniční cestě se postaral o rozruch některými výroky.

Tentokrát to byl požadavek, že jednotná Evropa musí být budována na křesťanských základech, ale především důrazné odmítnutí interrupcí a eutanazie. Rakouští politikové, i když se snažili hojnou účastí po celou dobu návštěvy demonstrovat dobré vztahy státu a církve v zemi, se okamžitě od výroků papeže distancovali. Například ministryně pro záležitosti žen Doris Buresová ujistila všechny Rakušanky, že se budou moci "i v budoucnosti podle platného zákona rozhodnout pro přerušení těhotenství, aniž by jim hrozil trest nebo nějaká újma na cti". Papežův páteční projev odsunul do pozadí i původně plánované jediné politikum návštěvy - vzdání pocty obětem holokaustu u vídeňského památníku.

Papež ale dost nepříjemně překvapil i rakouské církevní kruhy. Mnoho katolíků v zemi totiž doufalo, že alespoň naznačí drobný posun k reformám, které si přejí, i vzhledem ke kritické situaci v rakouské katolické církvi, charakterizované nedostatkem a přestárlostí kněží a vlnou odchodů věřících z církve. Řada katolických iniciativ v Rakousku požaduje zrušení celibátu, zrovnoprávnění žen při výkonu kněžských úřadů a celkovou demokratizaci poměrů v církvi.

V tomto ohledu přišel vrchol návštěvy tam, kde měl také podle všeobecného záměru přijít - totiž v poutním místě Mariazellu, kde se v sobotu shromáždilo přes 30.000 věřících ze všech středoevropských zemí. Byla mezi nimi i více než tisícovka Slováků jako nejpočetnější zahraniční skupina a také zhruba tři stovky Čechů.

Papež přijel v první řadě kvůli oslavě 850. výročí založení tamní posvátné baziliky Panny Marie. Jenže na všechny požadavky odpověděl jen nepřímo, a to ještě napomenutím služebníků Božích, že k jejich ctnostem musí patřit "pokorná poslušnost". Papež tak místo povzbuzení rakouských katolíků spíše přispěl k posílení kritických hlasů mezi nimi.

Smířlivě vyzněla až nedělní bohoslužba ve Svatoštěpánské katedrále ve Vídni, při níž papež apeloval na zachování charakteru neděle jako svátečního dne v křesťanském pojetí. V tomto bodu má papež v Rakousku silnou podporu. Většina lidí se zde totiž vyslovuje proti otevření obchodů v neděli a přeje si zachování neděle jako dne klidu, i když do kostela chodí pravidelně jen asi desetina katolíků.

Celou návštěvu silně poznamenalo nepříznivé počasí. Citelné chladno a dešťové přeháňky způsobily, že v pátek i v neděli zůstala účast veřejnosti ve Vídni značně za očekáváním. Předpokládaný počet věřících se dostavil jen v sobotu do poutního místa Mariazell, ale tam účast zajišťovali do značné míry zahraniční návštěvníci. Smutnou stránkou návštěvy bylo úmrtí dvou starých Rakušanů při pouti do Mariazellu, světlou naopak hladký průběh všech akcí bez jakýchkoli bezpečnostních incidentů i bez větších dopravních problémů.

Foto: ČTK/AP