Samozřejmě, člověk nemůže stále ve stavu vrcholného vzrušení jako na Štědrý den, protože by to neunesl. Stejně nejde být stále bláznivě zamilovaný, protože potom by člověk nebyl schopen nic normálního vykonat. :- )
Možná nás zaráží ten pád. 2. ledna jsem stejně radostní jako jindy, ale protože 31. prosince jsme byli 5x radostnější než normálně, ten sešup o čtyři příčky dolů nám je nepříjemný.
Výhodou je, že nemusíme být radostní jenom dvakrát do roka. Jsou dny, které jsou mnohem radostnější než Silvestr – a často je to navíc radost neplánovaná.
Ostatně si myslím, že umíme málo slavit. V jiných státech se slaví pomalu každá blbost. Spousta těch svátků je náboženského charakteru – ty nás komunisté odnaučili slavit. Viděl jsem Iry slavit bujaře svátek sv. Patrika. Nevšiml jsem si, že by se u nás někdo nějak veselil, že má svátek náš patron sv. Václav.
Tudíž: nešetřme si radost na dva dny v roce, ale slavme často. A pokud vám někdo popřál „Veselé Vánoce“, nezapomeňte, že Vánoce ještě neskončily. :-)