Seznamka
Pavel Hošek
Autor: Wikipedia.org / Ben Skála
Nová kniha religionisty, teologa, pedagoga a kazatele Pavla Hoška, nazvaná Ve víru Velkého tance, která reflektuje „duchovní zkušenost přítomnou v literárním díle C. S. Lewise“, je pro mě symbolem ryzí teologické práce pro čtenáře počátku 21. století. Je také příjemným a povzbuzujícím čtením v době, která není jednoduchá.
Hoškův nový titul navazuje na jeho dlouhodobý zájem o jednoho z největších britských autorů 20. století, spisovatele, polyhistora a pedagoga C. S. Lewise, o němž vydal již několik knih (Cesta do středu skutečnosti: Směřování k nebeskému cíli duchovní pouti v myšlení a díle C. S. Lewise, 2014; Kouzlo vyprávění, 2013; C. S. Lewis: Mýtus, imaginace a pravda, 2004), i na čtivé a úspěšné studie o Jaroslavu Foglarovi, E. T. Setonovi a J. R. R. Tolkienovi. Hodnota jeho literárního úsilí nespočívá pouze v badatelské poctivosti, s níž přistupuje k velkým spisovatelským osobnostem a jejich dílu, aniž by kolem nich pomáhal vytvářet kult. Jde hlouběji. Možná jsme trochu odvykli tomu, že by i teologická a duchovně orientovaná literatura měla vyrůstat nikoliv jen ze školské odbornosti a píle, ale z co možná nejširší lidské zkušenosti. Zvykli jsme si, že teologické a filosofické analýzy lze dělat bez osobní účasti na tématu, bez vnoření do příběhu, bez uhranutí krásou díla, bez lásky k jedné či více milovaných postav. Tohle všechno se Pavlu Hoškovi přihodilo a opakovaně děje, Bohu díky pro něj i pro nás, čtenáře. V případě jeho obsáhlého a rozmanitého díla je zřejmé, jak stěžejní pro něj bylo nenadálé, tajemné a emočně silné setkání s knihami autorů, u nichž od prvního okamžiku rozpoznal výjimečný talent, korunovaný skvěle odvedenou literární prací, ale také mnohem víc – náboženský rozměr jejich života a díla, o němž panovalo v českém prostředí jen obecné, někdy dosti mlhavé povědomí. Je to zvláštní, ale Foglara, Setona, Tolkiena i Lewise totiž část čtenářů dokáže číst na úrovni napínavého a dobrodružného příběhu, a téměř nebo úplně minout jejich spirituální dimenzi. Pavel Hošek je jedním z těch, kteří Setonovi nebo Lewisovi vrací jejich trojrozměrnou tvář.
Kniha Ve víru Velkého tance
Autor: CDK
V kritickém čtení jejich díla a množství související literatury ukázal, že odtrhnout texty těchto osobností od jejich náboženského prožitku a z něj vyplývajícího filosofického a mravního ukotvení, by byla přinejmenším velká škoda. Hošek tu není advokátem Boha, kterého mnozí interpreti, badatelé i čtenáři chápali v tomto díle jen jako dobové nedopatření či metaforu, která neodkazuje k ničemu živému, nýbrž jen k tomu, co kdysi bylo, a už není. Autor je, pokud zůstanu u tohoto příměru, advokátem prosté evidence a pravdy, že bychom měli tyto knihy číst se zřetelem k náboženským pramenům a zkušenostem jejich pisatelů. Nejde o evangelizační dílo, jako ho známe z církevního prostředí. Jde o otisk radosti z víry, která prostoupila i jejich spisovatelské umění.
Tak jako u předchozích prací začíná Pavel Hošek rozsáhlým životopisným úvodem C. S. Lewise, který by mohl směle vyjít jako samostatná kniha nebo precizně připravený scénář pro celovečerní film. Klíč, jímž vstupuje do jednotlivých místností Lewisova života a díla, je tanec jako „hlubinný motiv reality“. Motiv tance pak rozpracovává v jednotlivých kapitolách: Vesmír jako tanec, Bůh jako tanec, Ježíšův příběh jako tanec, Lidský úděl jako tanec, Věčnost jako tanec a C. S. Lewis ve víru Velkého tance. Duchovní princip tance prostupuje mnoha náboženstvími a jejich rituály, včetně křesťanství. Vnímají-li oba, Lewis i Hošek, křesťanského Boha Otce jako vrcholný zdroj lásky, která z lásky a pro lásku tvoří, oživuje a zachraňuje, mohou dynamické Boží bytí vnímat jako tanec, v němž se Bůh odstředivě dělí s člověkem a tvorstvem o svou lásku, aby je ve stejném okamžiku přitahoval k sobě a zval je k účasti na svém Životě. Byl to moment Lewisova obrácení a následné konverze, který ho přitáhl k Bibli i k tehdy dostupné teologické literatuře. Ta však třiatřicetiletého konvertitu svou formálností příliš nezaujala. Pokud nebyla schopná oslovit jeho, jak by mohla oslovit lidi jeho věku a podobné duchovní zkušenosti? Hošek si všímá věci, která je, mám za to, důležitá i pro ty z nás, kteří téměř o sto let později než Lewis stojí na prvním schodu rodící se víry, a typická křesťanská apologetická a katechetická literatura nás není s to zasáhnout silou, po které my, noví „blázni pro Krista“, toužíme. „S jistými rozpaky zjišťoval, že většina literárních děl, která ho skutečně oslovovala, pocházela od věřících či duchovně hledajících spisovatelů a básníků.“
Hoškovo vážné porozumění Lewisovu dílu má vedle onoho prvního setkání i tento rozměr. Oba ví, že stopy Božího zjevení můžeme nalézt napříč kulturními a civilizačními celky a v tvůrčím díle s Bohem spolupracujícího člověka. Oba ví, že přetavit vlastní prožitek víry a Boha není možné jen prostřednictvím svatých výkřiků a vzdechů, nýbrž i básní, hudbou, obrazem nebo jedním z velkých příběhů, třeba jedním z Lewisovy kosmické trilogie či Letopisů Narnie. Lewisova (K jádru křesťanství) i Hoškova (V dobrých rukou) křesťanská apologetika, patrná z řady jejich knih, má stejné kořeny, narativ i styl. Díky svým znalostem historie, dějin náboženství, umění, literatury, antiky, středověku, reformace či renesance, ale také kvůli pozitivnímu, přátelskému vztahu se svými posluchači a čtenáři, ví, že tu relativně jednoduchou zprávu o Bohu musí tlumočit způsobem, který bude nový a srozumitelný právě pro děti a mládež, která dosud naštěstí ještě něčemu věří – pohádkám, mýtům a vyprávění.
A tak půjdete-li s Pavlem Hoškem ve stopách C. S. Lewise, budete si možná připadat jako na fantastické okružní cestě – jako v jeho knize Velký rozvod nebe a pekla –, na níž vám věci dříve zdánlivě známé budou připadat, jako když jste vůbec poprvé uviděli Ajfelovku. Jsem za tohle průvodcovství vděčný. Znamená pro mě hodně a osmyslňuje i moji víru, která na jednom velkém příběhu, příběhu Boha lidské tváře, kdysi vyrostla, stojí a trvá.
Autor je křesťanský teolog, vycházející z katolicky orientovaného prostředí, inspirovaný českým evangelickým porozuměním a světem umění.
