V rozhovoru publikovaném v jezuitském časopise La Civiltà Cattolica vysvětluje papež František, že se musíme v komunikaci o stavu, který prožíváme, a v diskusi o budoucím míru odvrátit od běžného schématu „Červené Karkulky“, tedy dobré Červené Karkulky a zlého vlka, ale uvažovat o globálních faktorech, které jsou vzájemně provázané.

V posledních desetiletích výborně pracují neziskové organizace – charity, diakonie i jiné. Pomáhají pestrým skupinám lidí a pracují zde obětaví a láskyplní lidé. To by nás mohlo ukolébat ve falešném klidu, že pošleme dar a o všechny bude postaráno.

Při výročích velkých postav národních a evropských dějin se snažíme objevit něco, čím promlouvají do naší doby. Samotné připomínání by bylo zbytečné a jalové a nutně by muselo vyprchávat, pokud by jen dodávalo nějaký, často nejasně definovaný, moment do konstruování naší národní identity.

Čeští a moravští biskupové se podle zprávy radia Proglas 14. června v Praze sešli nad syntézou, která shrnuje synodální proces v Česku. To, co jsme v reportáži slyšeli, ve mně v první chvíli vyvolalo dojem, že biskupové dostali do rukou něco jiného, než co jsme diskutovali ve skupinách napříč diecézemi.

Nikdy bych si nedovolil nikomu radit ani mu vnucovat svůj, a tedy křesťanský pohled na fenomén a hodnotu lidského života. O potratech toho bylo v evropském a americkém prostředí napsáno tolik, že bychom jen poznámkami pod čarou mohli vydláždit cestu na Měsíc.