Cisterciácké opatství v Oseku podalo žaloby kvůli zamítnutým restitučním výzvám

Domácí zpravodajství / MiH / ČTK / 30. dubna 2015 17:07

Praha - Cisterciácké opatství v Oseku podalo žaloby proti zamítnutí svých výzev, jimiž se dožadovalo vydání majetku v rámci zákona o vyrovnání státu s církvemi. ČTK to dnes řekl právní zástupce řádu Jakub Kříž. Cisterciáci žádali mimo jiné lesy na Teplicku, stát je však odmítá vydat s tím, že řád o pozemky přišel již před únorem 1948. Proti zamítavému stanovisku státu k žádostem o majetek se chce soudní cestou bránit i Německý řád nebo benediktinské opatství v Broumově. 

Vydání tisíců hektarů lesa na Teplicku zamítly nejprve Lesy ČR, ve správním řízení jejich rozhodnutí potvrdil Státní pozemkový úřad s tím, že šlo o konfiskaci majetku na základě Benešových dekretů. Stát podle zákona o majetkovém vyrovnání vydává ale jen majetek, který byl církvím zabaven po únoru 1948. "Jsme přesvědčeni, že jsou splněny podmínky k vydání podle zákona. Tedy zejména, že vůči Cisterciáckému opatství v Oseku byla spáchána majetková křivda v rozhodném období, tedy po 25. únoru 1948," řekl Kříž. Podrobnosti argumentace žalob podaných Krajskému soudu v Ústí nad Labem zatím nechce komentovat. 

Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě, známého jako Řád německých rytířů, nyní Německý řád, žádal mimo jiné o hrad Bouzov. Jeho vydání již před rokem zamítl Národní památkový ústav (NPÚ) také s odkazem na to, že hrad byl údajně konfiskován podle Benešových dekretů. Této argumentaci se řád brání. Hrad byl konfiskován dle zmíněných dekretů, nikoli však řádu. O majetek přišel řád už krátce po odtržení Sudet od Československa, v říjnu 1938. Z rozhodnutí Adolfa Hitlera byl Německý řád zrušen jako nepřátelský říši a nemovitosti byly zabaveny či převedeny na nové vlastníky. Hrad Bouzov získal šéf SS Heinrich Himmler. 

Mediální zástupce řádu Mikoláš Černý dnes ČTK řekl, že řád čekal na vyřízení dalších žádostí a podání žalob je otázkou nejbližších měsíců. Německý řád se o hrad již dříve soudil, podle Černého ale soudy vydávaly svá rozhodnutí s odkazem na dobu, až bude přijat zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Brzy poté, co zákon vstoupil v platnost a byly podány první výzvy, se začalo spekulovat o tom, že podobně sporné případy, jako je Bouzov, úředníci nevyřeší a nechají rozhodnutí na soudech. 

K soudu se podle dřívějších vyjádření obrátí také benediktini, kterým Státní pozemkový úřad odmítl vydat část zemědělského majetku opatství v Broumově. Více než pět stovek pozemků a tři stavby na Náchodsku prý řád pozbyl už před rozhodným únorem 1948, a to v letech 1919 a 1945. 

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře