Ve Vatikánu si připomněli poválečné polsko-německé smíření

Ze světa / PetKir / Vlastní zpráva / 12. prosince 2025 10:52

Vatikán - V roce 1965 zaslali polští biskupové včetně krakovského arcibiskupa Karla Wojtyly, budoucího papeže Jana Pavla II., svým německým protějškům dopis smíření. „Odpouštíme a prosíme o odpuštění,“ napsali 18. listopadu. Německý episkopát reagoval zanedlouho, 5. prosince, a vyjádřil naději, že „zlý duch nenávisti už nikdy nerozdělí naše ruce“.

Německé a polské velvyslanectví ve Vatikánu si tento týden výměnu dopisů připomnělo na Papežské gregoriánské univerzitě za účasti okolo 10 ambasadorů včetně českého a slovenského a dalších hostů. Kopii dopisů odevzdali vatikánskému „ministrovi zahraničních věcí“ arcibiskupovi Paulovi Gallagherovi a bývalému prefektovi Papežské rady pro jednotu křesťanů kardinálovi Walterovi Kaperovi.

Arcibiskup Gallagher řekl, že epistolární výměna nebyla formální. Jednalo se o výjimečné gesto smíření, s hlubokým teologickým významem. Byl to základ pro politické a mezistátní smíření. „Současná Evropa, jak ji známe, by nebyla takovou bez polsko-německého smíření,“ uvedl arcibiskup.

Kardinál Kasper zdůraznil, že dopis polské strany se nese v duchu tehdy končícího Druhého vatikánského koncilu, i když v tehdejším komunistickém režimu ani uvnitř polské církve se snaha o smíření nesetkala s pochopením. Bylo to během studené války, a zvláště po druhé světové válce, kdy nacistické Německo napadlo Polsko, zřídilo koncentrační tábory na polské půdě a bylo zavražděno kolem šest milionů Poláků. Lidé se ptali, proč by měli Němce žádat o odpuštění.

„Časy ještě nedozrály, ale dopisy nato připravili půdu,“ dodal německý prelát. O zvěrstvech spáchaných nacisty v Polsku se prý v jeho domovině až do poloviny 60. let sotva diskutovalo. Výměna dopisů mezi německými a polskými biskupy přispěla ke změně veřejného povědomí. Podle kardinála je ponaučení jasné:

„Církev nemá dělat politiku, ale politika nemá moc vypořádat se sama s tématy, jako je smíření, pokoj a spravedlnost, jelikož je nutný morální základ, a proto potřebuje církev,“ uzavřel Walter Kasper.

Bývalá polská premiérka Hanna Suchocka řekla, že „dialog není slabost, ale síla“. Odpověděla rovněž na otázku, jestli si tuto událost Polsko připomíná příliš často a Německo příliš málo. Podle ní to závisí na aktuální politické reprezentaci a jejího zaměření. Nicméně spolupráce a setkávání není logická činnost, nelze stanovit, jestli je to mnoho nebo málo.

Naopak koordinátor německé federální vlády pro spolupráci mezi Německem a Polskem Knut Abraham se stěžoval, že se jeho děti ve škole vůbec nic neučí o sousedním Polsku.

Významný dokument polských biskupů byl součástí takzvaných mileniálních dopisů, které rozeslali do různých zemí. Zvali je na tisícileté výročí křtu Polska v nadcházejícím roce 1966, jelikož panovník Mieszko I. přijal křesťanství v roce 966.

Zaujal Vás tento článek? Sdílejte ho a šiřte dál:

Diskuze k zprávě

Zobrazit komentáře