Papež Lev XIV.
Autor: Wikipedia.org / flickr.com
Vatikán – Papež Lev XIV. v prvním roce své vlády usiloval o jednotu katolické církve, což po něm žádali kardinálové. Shodují se na tom odborníci na katolickou církev a Vatikán oslovení ČTK. Papežem se loni 8. května stal americký kardinál Robert Prevost, který nahradil zemřelého papeže Františka. První rok nové hlavy katolické církve se vyznačoval méně vyhraněným způsobem vlády, než který měl jeho předchůdce, a větším dodržováním katolické tradice.
Třináctiletá vláda papeže Františka podle odborníků zanechala uvnitř katolické církve trhliny způsobené prosazováním některých změn i způsobem vládnutí. „Program Lva XIV. je jasný a je možné ho shrnout v jednom slově - jednota. To je cíl, kterého chce dosáhnout,“ uvedl Matteo Matzuzzi, expert na Vatikán italského deníku Il Foglio. Podle něj tento požadavek na sjednocení církve často zazníval i při jednáních kardinálů, která se loni uskutečnila mezi dubnovou smrtí papeže Františka a květnovou volbou nového papeže.
S tím, že jednota je hlavní hodnotou prvního roku vlády nového papeže, souhlasí i Giacomo Galeazzi, který je expertem na Vatikán italského listu La Stampa, či sociolog Marco Marzano. "(Lev XIV.) chce mít co nejjednotnější církev, protože některá rozhodnutí papeže Františka, který byl mediálně velmi silný, velice rozdělila katolickou hierarchii," poukazuje Galeazzi.
„Se Lvem se vrací normalita, panuje větší řád, ale také zůstávají stranou veškeré úvahy o reformě,“ hodnotí sociolog Marzano způsob, kterým v prvním roce vedl katolickou církev nový papež. „Mluvil bych o návratu k tradici, kterou Bergoglio (papež František) v jistém ohledu - byť ne úplně - zpochybnil,“ uvedl Marzano. Poukazuje také na to, že Lev XIV. se vrátil například k tradičnějšímu způsobu oblékání i vystupování, než měl František, který se zbavil jistých symbolů honosnosti.
Důraz na jednotu podle Marzana znamená, že papež se zatím nepustí do žádných výraznějších změn uvnitř církve. Za vlády papeže Františka se totiž ukázalo, že uvnitř katolické hierarchie panují velmi odlišné názory například ohledně postoje k homosexuálům a ženám. To byl podle Marzana důvod, proč František nakonec na většinu změn rezignoval. „Jednotu církve lze obnovit dodržováním tradice, když se nedělají žádné změny,“ poznamenal Marzano. Podle něj se tak papežova vláda dosud vyznačovala "naprostou nehybností", která bude zřejmě pokračovat.
Podle Matzuzziho má Lev XIV. způsob chování a vedení, které je více v souladu s očekáváním římské kurie, se kterou měl papež František naopak špatný vztah. Nový papež se podle něj vyznačuje tím, že hodně poslouchá a věci důkladně zvažuje. „Žádné zlomové kroky, žádná překvapující rozhodnutí,“ uvedl Matzuzzi ohledně Lvova počínání. „Prevostovým stylem je, že je velmi systematický, ostatně vystudoval matematiku,“ uvedl Galeazzi. Podle něj byl první rok pontifikátu Lva XIV. silně ovlivněn katolickým svatým rokem, což je období, kdy má papež velmi protokolární roli.
Odborník z listu La Stampa také poukazuje na rozhodnutí nového papeže svolávat pravidelně kardinály na jednání do Vatikánu o záležitostech církve. Podle něj se tím liší od svého předchůdce, který na začátku vlády vytvořil devítičlenný poradní sbor kardinálů, což mohlo u některých vyvolat pocit vyloučení. „Zmírňuje se tak trochu ta atmosféra střetu mezi stranami, která vznikla za Františkova pontifikátu,“ uvedl Galeazzi.
Podle analytiků je pravděpodobné, že Lev XIV., kterému je 70 let, zůstane v čele církve relativně dlouho. Papežova vláda je doživotní, pokud se nerozhodne jinak. Papež tak na rozdíl od politiků, kteří svůj mandát obhajují už po několika letech, není pod tlakem, aby zásadní rozhodnutí přijímal hned na začátku svého působení. Podle experta na katolickou církev z dublinské Trinity College Massima Faggioliho tak pontifikát začal "pomalým krokem", což bylo dáno i tím, že kardinál Prevost byl méně známý na mezinárodní scéně.
„Dal si čas věci nastudovat, pochopit je,“ uvedl Faggioli. Podle něj papež uskutečnil i relativně málo nominací. Ponechal například ve funkci státního sekretáře Pietra Parolina, který byl podle tisku horkým kandidátem na papežský stolec. Dá se však očekávat, že v příštích letech výrazněji obmění církevní posty. „Rozhodl se běžet rytmem vhodným pro maraton,“ uvedl Faggioli.
