Marko Ivan Rupnik
Autor: Wikipedia.org
Řím – Dvaadvacet dopisů někdejších členek slovinské Komunity Loyola ukazuje, že svědectví o údajném duchovním, psychickém a sexuálním zneužívání ze strany kněze a známého autora mozaik Marka Ivana Rupnika existovala písemně už v roce 2000. Na dosud nezveřejněné dokumenty upozornila v srpnu americká katolická agentura OSV News. Vatikán mezitím pokračuje v kanonickém trestním procesu s Rupnikem, jehož bývalé spolupracovnice kritizují pomalý postup řízení a nedostatek informací.
Dopisy vznikly o Velikonocích roku 2000 na žádost tehdejší představené Komunity Loyola Ivanky Hosta. Členky společenství je adresovaly přímo Rupnikovi, který předtím působil jako jejich duchovní průvodce. Dokumenty zůstaly uloženy v archivu komunity, který je podle OSV News nyní v péči lublaňské arcidiecéze.
Z přibližně čtyř desítek žen, které tehdy dostaly za úkol dopis napsat, jich 22 podle zdrojů obeznámených s dokumenty popsalo jednání, které považovaly za zneužívání. Jejich svědectví se týkají manipulace, psychického nátlaku, zneužívání duchovní autority i fyzických a sexuálních útoků. Některé ženy podle agentury uvedly, že Rupnik používal náboženský jazyk k ospravedlňování svého jednání a požadoval poslušnost, kterou spojoval s Boží vůlí či duchovní čistotou.
Jako jediná z autorek dopisů souhlasila se zveřejněním svého jména Fabrizia Raguso, která dnes působí na Portugalské katolické univerzitě v Braze. Sama se označuje za oběť duchovního, nikoli sexuálního zneužívání.
„Během Velikonoc roku 2000 nás Ivanka Hosta, představená Komunity Loyola, donutila napsat dopis Markovi Rupnikovi, v němž jsme popsaly náš vztah s ním, co nám udělal, a poté mu odpustily,“ uvedla Raguso podle OSV News. Dopisy měly podle ní posloužit ke smíření s Rupnikem u příležitosti Jubilejního roku 2000. Raguso však neví, zda mu byly skutečně předány.
Podle zdrojů OSV News se předpokládá, že Dikasterium pro nauku víry o existenci dopisů ví. Vatikán však obsah soudního spisu nezveřejňuje a nepotvrdil, zda je všech 22 dokumentů jeho součástí.
Devět žen, které dopisy napsaly, později vypovídalo při předběžném vyšetřování, jež v roce 2021 zadalo Tovaryšstvo Ježíšovo nezávislému vyšetřovateli. Vyšetřování skončilo v lednu 2022 závěrem, že shromážděná svědectví poskytují dostatečný důvod k dalšímu řízení. Jezuité proto výsledky předali tehdejší Kongregaci pro nauku víry s doporučením zahájit trestní proces.
Vatikánský úřad však v říjnu 2022 rozhodl, že skutky jsou podle kanonického práva promlčené. Situace se změnila o rok později, kdy papež František po upozornění Papežské komise pro ochranu nezletilých rozhodl překážku promlčení odstranit a umožnit nové projednání případu. Svatý stolec tehdy připustil, že při jeho předchozím řešení existovaly vážné problémy a údajným obětem se nedostalo dostatečné pozornosti.
Pětičlenný soudní tribunál byl jmenován 9. října 2025. Podle Dikasteria pro nauku víry jej tvoří ženy a duchovní, kteří nejsou členy dikasteria ani nezastávají funkce v dalších úřadech římské kurie. Vatikán tím podle svého vyjádření usiloval o zajištění nezávislosti soudního řízení.
Svatý stolec letos v červenci odmítl zprávy, podle nichž měl být Rupnik zproštěn obvinění. Označil je za zcela nepodložené a potvrdil, že kanonický trestní proces pokračuje. Tribunál podle Vatikánu posuzuje dokumentaci získanou od diecézí, jezuitů, zainteresovaných osob i informace zveřejněné v médiích. Rupnik obvinění ze zneužívání popírá.
Pět žen, které Rupnika obviňují ze zneužívání, se v září obrátilo otevřeným dopisem na papeže Lva XIV. a požádalo ho o urychlení procesu. Podle jejich právní zástupkyně Laury Sgrò mají o průběhu řízení jen minimum informací a dosud nedostaly možnost vypovídat před soudním tribunálem.
Rupnik byl v roce 2023 vyloučen z Tovaryšstva Ježíšova kvůli opakovanému odmítání poslušnosti a nedodržování opatření, která mu řád uložil v souvislosti s obviněními ze sexuálního, duchovního a psychického zneužívání.
Jeho výtvarná tvorba je zastoupena v řadě významných katolických chrámů po celém světě. V Česku jsou podle jeho návrhů vytvořeny například tapiserie v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše, jeho mozaiková díla se nacházejí také na Velehradě. V zahraničí vyvolává přítomnost Rupnikových prací v sakrálních prostorách diskusi o vztahu uměleckého díla a odpovědnosti jeho autora. Například v poutním areálu v Lurdech byly jeho mozaiky zakryty s ohledem na lidi, kteří zažili zneužívání.
