Miloš Rejchrt
Autor: Wikipedia.org / Ben Skála / Creative commons
Praha – Evangelický kazatel, disident a publicista Miloš Rejchrt, který 19. října oslaví osmdesátiny, působil na počátku 70. let jako evangelický farář v České Lípě, po dvou letech byl ale zbaven státního souhlasu a skončil v kotelně. Po přestěhování do Prahy pracoval jako topič v Národním muzeu. Tam se seznámil s pražským disentem, podepsal Chartu 77 a v roce 1980 se stal jejím mluvčím. Po roce 1989 se vrátil k farářské práci.
Miloš Rejchrt se narodil 19. října 1946 v Ostravě. Během roku 1968 se angažoval ve studentském hnutí. „Chodili jsme na všelijaké schůze. Na jedné si mě všiml režisér Jireš, který zjistil, že bych mohl být prototypem věřícího mladého fanatického komunisty, což se pak stalo ve filmu Žert,“ vzpomínal. Ještě před nástupem normalizace stihl studijně odjet do Švýcarska a v roce 1970 absolvoval Komenského evangelickou bohosloveckou fakultu. Podobně orientovaní byli i jeho bratři Pavel a Luděk.
Po studiu nastoupil jako farář do České Lípy. K disidentům se dostal přes Jiřího Hochmana, který u sebe na chalupě v Provodíně nedaleko České Lípy pořádal bytové semináře. Po jednom bytovém semináři byl Rejchrt poprvé zatčen a vyslýchán StB.
S Chartou 77 se podle údajů projektu Paměť národa seznámil díky Jiřímu Němcovi. „Měl jsem však pocit, že podepisuji něco mírnějšího, než jsem podepisoval do té doby. Že to je takovej důstojnej text, ale žádným radikalismem to na mě nepůsobilo,“ vzpomínal. Mluvčím Charty 77 se stal na návrh Ladislava Hejdánka. Během komunistického režimu zažil domovní prohlídky i věznění.
Po roce 1989 se vrátil do veřejného života a zapojil se do duchovní správy. Působil také jako redaktor Českého rozhlasu a učil na Evangelické akademii. V roce 2001 byl oceněn medailí Za zásluhy. S manželkou Jitkou má dvě dcery a syna.
