Přeskočit na obsah
Píšeme nezávisle a otevřeně, jen díky vám.Podpořit Christnet
Na hranici 2ep

Halík na Letné připomněl kardinála Tomáška. Církve se staví za nezávislá média

Domácí zpravodajství / vlu / Vlastní zpráva /
Halík na Letné připomněl kardinála Tomáška. Církve se staví za nezávislá média

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii na Letenské pláni 15. listopadu 2026
Autor: Milion chvilek pro demokracii

Praha – Katolický kněz Tomáš Halík a evangelická farářka Alexandra Jacobea vystoupili v neděli 15. listopadu před statisíci demonstrantů na pražské Letné. Halík připomněl listopad 1989 a hovořil o možném duchovním přelomu, Jacobea kritizovala vládu a předsedu Poslanecké sněmovny Tomia Okamuru označila za „pátou kolonu nepřátelského státu“. Jejich vystoupení přichází po sérii prohlášení, v nichž představitelé několika křesťanských církví varovali před možným ohrožením nezávislosti České televize a Českého rozhlasu.

Když 25. listopadu 1989 vystoupil kardinál František Tomášek v pražské svatovítské katedrále, oznámil, že stojí spolu s katolickou církví na straně národa. Jeho slova tehdy zazněla v době sametové revoluce, kdy se na Letenské pláni scházely statisíce lidí. O sedmatřicet let později se k Tomáškovu odkazu na Letné vrátil katolický kněz a teolog Tomáš Halík.

„Milí přátelé, také dnes stojíme na tomto místě v důležité chvíli zápasu za pravdu, spravedlnost a svobodu,“ řekl Halík účastníkům demonstrace Letná proti 4:36, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii.

Současné protesty podle něj přesahují spor o budoucnost veřejnoprávního vysílání. „Dnes jde o mnohem víc než jen o svobodu veřejnoprávních médií. My dnes ukazujeme odolnost vůči útokům na samotné základy svobodné společnosti.“

Halík přisoudil shromáždění také duchovní rozměr. „Toto shromáždění může být opět okamžikem duchovního přelomu, který ve svůj čas přinese i dobré politické plody,“ prohlásil. Svou část společného vystoupení zakončil slovy: „Občanská společnost se probudila a pociťuje svou sílu.“

Na Halíka navázala farářka Českobratrské církve evangelické Alexandra Jacobea, která působí v pražských Dejvicích. Ve společném prohlášení kritizovala kabinet Andreje Babiše za zadlužování státu, přístup k mezinárodním závazkům i politiku v oblasti bezpečnosti, kultury, neziskových organizací a ochrany přírody.

„Předseda parlamentu vystupuje jako pátá kolona nepřátelského státu,“ uvedla Jacobea na adresu předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Jeho odvolání z čela dolní komory patří také mezi požadavky organizátorů demonstrace.

Evangelická farářka následně vysvětlila, proč se duchovní rozhodli veřejně vystoupit. „My osobně zde dnes stojíme nejenom jako zástupci křesťanských církví, ale také jako občané této země. Naše víra nás vede k odpovědnosti za svět, ve kterém žijeme. A právě proto nechceme zůstat stranou.“

Na pódiu je doprovázeli také katolický kněz Marek Orko Vácha, metodistická farářka Mária Kunstová, farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká a religionista a kazatel Církve bratrské Pavel Hošek. Společné vystoupení duchovních, při němž promluvili Halík a Jacobea, zakončila evangelická farářka modlitbou připomínající slova kardinála Tomáška z roku 1989.

Církevní představitelé varují před politickou závislostí médií

Nedělní vystoupení duchovních navazuje na několik týdnů trvající veřejnou debatu, do níž se zapojily také církevní instituce napříč křesťanskými tradicemi. Jejich stanoviska se liší v míře podpory současného systému financování, shodují se však na potřebě chránit nezávislost médií veřejné služby.

Již 23. října vyzvala Stálá rada České biskupské konference zákonodárce k zachování současného způsobu financování České televize a Českého rozhlasu. Katoličtí biskupové upozornili, že zrušení televizních a rozhlasových poplatků může oslabit ekonomickou stabilitu obou institucí a zvýšit jejich závislost na politickém rozhodování.

Ve stejný den se samostatně vyjádřil pražský arcibiskup Stanislav Přibyl, který má v České biskupské konferenci na starosti oblast médií. „Nepovažuji za moudré měnit způsob jejich financování,“ uvedl. Připomněl, že Česká televize a Český rozhlas mají sloužit celé společnosti, nikoliv jednotlivým politickým nebo ekonomickým zájmům.

Podporu oběma institucím vyjádřil již v červenci také předseda biskupské konference, olomoucký arcibiskup Josef Nuzík. Ocenil jejich přínos pro informování veřejnosti, vzdělávání, kulturu i duchovní život. Ke konkrétnímu způsobu financování se tehdy nevyjádřil.

Dne 24. října přijal synod Českobratrské církve evangelické prohlášení k aktuální společenské situaci. Upozornil na rostoucí napětí ve společnosti a zhoršující se úroveň veřejné debaty. Za důležitou součást demokracie označil ochranu institucí veřejné služby a svobodných médií, která mohou bez politického či ekonomického nátlaku kontrolovat výkon moci.

Synod zároveň zdůraznil, že se nechce přiklánět k žádné politické straně. „Nepřísluší nám hodnotit konkrétní politické návrhy ani se přiklánět k jednotlivým stranám. Jako křesťané však připomínáme význam pravdivosti, odpovědnosti za vyslovená slova a úcty k důstojnosti každého člověka,“ uvádí se v prohlášení. Na rozdíl od některých dalších církevních institucí se evangelický synod výslovně nevyslovil pro zachování současného systému poplatků.

O den později Rada Církve bratrské zařadila svobodná média vedle občanské společnosti a nezávislých soudů mezi důležité záruky demokracie. Poslance vyzvala, aby jejich postavení neohrožovali, a podpořila zachování televizních a rozhlasových poplatků.

Stejný postoj zaujalo 26. října předsednictvo Ekumenické rady církví. Současný způsob financování považuje za důležitou pojistku redakční nezávislosti a předvídatelného hospodaření. Zároveň požaduje transparentní nakládání s veřejnými prostředky a otevřenou diskusi o budoucnosti obou institucí.

Ostřejší kritiku zvolila Synodní rada Starokatolické církve, která zpochybnila také způsob projednávání vládního návrhu. Upozornila na hlasování Poslanecké sněmovny 24. října časně ráno, jehož čas 4:36 se stal symbolem protestů proti postupu vládní koalice.

Starokatolíci připomněli, že jako menšinová církev přikládají veřejnoprávní službě zvláštní význam, protože poskytuje prostor také hlasům, které by jinak ve společnosti nemusely zaznít. Souhlasí s kontrolou hospodaření České televize a Českého rozhlasu, odmítají však, aby se stala nástrojem politického vlivu. Své prohlášení zakončili slovy: „Demokracie nepotřebuje média poslušná. Potřebuje média svobodná.“

Na význam veřejnoprávního vysílání pro náboženská společenství poukázali rovněž biskupové Církve československé husitské. V prohlášení vydaném k 28. říjnu ocenili dlouhodobou spolupráci s Českou televizí a Českým rozhlasem na přenosech bohoslužeb a pořadech s duchovním obsahem. Zákonodárce vyzvali, aby při rozhodování upřednostnili dlouhodobý zájem společnosti a zachovali dostatečné záruky svobodného fungování obou institucí.

Vláda na změně financování trvá

Kabinet Andreje Babiše obavy z politického ovládnutí České televize a Českého rozhlasu odmítá. Premiér po nedělní demonstraci uvedl, že respektuje právo občanů protestovat, s důvody shromáždění však nesouhlasí a nepovažuje je za pravdivé.

„Mění se systém financování, nikdo nechce veřejnoprávní média ovládat, nikdo jim nechce určovat, co mají říkat a dělat, nikdo je nechce zestátnit,“ uvedl Babiš pro ČTK. Zrušení televizních a rozhlasových poplatků označil za splnění vládního programu, od kterého kabinet nehodlá ustoupit.

Vládní návrh počítá s nahrazením poplatků financováním ze státního rozpočtu. Poslanecká sněmovna jej 24. října po nočním jednání propustila do druhého čtení. Opozici se nepodařilo prosadit jeho zamítnutí ani vrácení vládě k přepracování. Předloha nyní čeká na další projednávání ve sněmovních výborech.

Odpůrci změny upozorňují nejen na možné omezení příjmů obou institucí, ale především na riziko, že jejich hospodaření bude více závislé na rozhodování aktuální politické reprezentace. Samotné financování ze státního rozpočtu přitom nemusí automaticky znamenat ztrátu nezávislosti. Podstatné jsou také zákonné záruky finanční stability a ochrany před politickými zásahy.

Spolek Milion chvilek pro demokracii požaduje stažení návrhu a zahájení veřejné diskuse o budoucnosti médií. Zároveň žádá odvolání Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany hnutí SPD.

Demonstrace na Letenské pláni se podle odhadu pořadatelů zúčastnilo 350 000 až 450 000 lidí. Pokud by se tento údaj potvrdil, šlo by zřejmě o největší protestní shromáždění v České republice od konce roku 1989. Policie vlastní odhad počtu účastníků nezveřejnila.

 

Diskuze k zprávě

Christnet.eu chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky v rozporu s pravidly diskusí: nadávky, osobní útoky na autora či ostatní komentátory, neucelenost logiky, příliš gramatických chyb, nedostatek konkrétních argumentů k tématu, obecné stížnosti na redakci, opakovaní stejných argumentů, falešné jméno nebo e-mailová adresu pro potvrzení komentáře, VÝKŘIK prostřednictvím velkých písmen, nepodložené argumenty a nepravdy, příliš dlouhé příspěvky, a obecně i příspěvky, které k diskuzi nepřidají nic nového.

Proč již není možné příspěvky do diskuzí pod články vkládat přímo?