Takřka bez větších problémů odjelo ve středu 9. srpna více jak 2 000 mladých katolíků z Česka na XV. Světový den mládeže (SDM) do Říma. Někde se nabralo zpoždění, nestavělo se u oblíbené benzínové stanice Evil (Ďábel) a na hranicích byly místy problémy.

Unie hlídá

Všem účastníkům setkání v Římě měl být za pomoci zvláštních certifikátů vydaných komisí Velkého jubilea zajištěn bezproblémový vstup do Evropské unie. Ta totiž požaduje, aby každý, kdo vstupuje na její území, měl sebou dostatečný obnos pěnez. Certifikáty měly nahrazovat peníze. Měly se jen ukázat celníkům a ti ani neměli kontrolovat pasy. Mladým katolíkům z Plzeňské diecéze však bylo na rakouské straně hranice v Dolním Dvořišti nařízeno vystoupit z autobusu a všichni museli projít kontrolou. Na otázku Magazínu ChristNet.eu k čemu je to nutné, nepříliš ochotný pohraničník uvedl: "Vstupujete na území cizího státu. Nedivte se, že vás kontrolujeme."

Šéfredaktora Magazínu ChristNet.eu nakonec ani nechtěli zkontrolovat. Ten se ale nedal a požadoval i razítko do pasu.

U Čechů se certifikáty vybíraly, mnozí Poláci je zde na SDM nosí při sobě.

Směr Řím

Ve čtvrtečních ranních hodinách začaly již autobusy pomalu dorážet do svých partnerských diecézí v Itálii, kde strávili následující čtyři dni. Autobus číslo 210 z Hradecké diecéze havaroval, ale nikomu se nic nestalo. V neděli, případně v pondělí se pak vydali na cestu do Říma, kde se k nim přidalo dalších zhruba 2 000 mladých z Česka, kteří jeli do Říma až v neděli.

Na kontrole mýtného před Římem již policie odchytávala autobusy a směřovala je ke stanovištím organizátorů SDM. Mnozí z nich uměli dobře anglicky, ale první problémy nastávaly již zde. Stačilo se nepřesně vyjádřit, autobus dostal trochu jiné číslo a Italové v místě ubytování hned nevěděli, co mají dělat. Orgánizátoři z těchto stanovišť směřovali autobusy na místa jejich ubytování.

"Říkej si, co chceš, Italové se budou stejně jenom usmívat," řekl jeden z účastníků.

Italští dobrovolní organizátoři nás uvítali na místní farní zahradě (jel jsem s Plzeňskou diecézí) vodou - ale dále nevěděli, co s námi mají dělat. Takřka tři hodiny pobíhaly po zahradě davy organizátorů, kteří měly na starosti pouze náše tři autobusy, ale stále se nic nedělo. Navíc každý organizátor - ať už Čech nebo Ital - říkal něco jiného. Na ubytování více jak 4 000 Čechů bylo vyčlěněno jen pět českých organizátorů. Protože to nezvládali, byly k nim přidány posily.

Nakonec nás po zmatcích ubytovali ve státní škole, kterou si pro nás propůjčila místní farnost. Třídy jsou neskutečně oprýskané, zdi jsou pomalované a nesou na sobě nacistické symboly. Bydlíme zde spolu s Kolubijci (kde je narkomafie) a Siciliány. Škola je nehlídaná. Aspoň pasy jsme uschovali u biskupa Radkovského. Chlapci vzhledem k nehlídanosti a spolunocležníkům nadhazují cosi o domobraně.

Kromě Plzeňské diecéze v naší škole bydlí i část Českobudějovické a část Brněnské. Část Plzeňské diecéze, která přijela s generálním vikářem P. Adriánem Zemkem, ale bydlí zase někde úplně jinde. Přijeli okolo poledního, ale ubytovat se je podařilo až před půlnocí.

Do zásuvek nám z bezpečnostních důvodů nepustili elektrický proud. Není možno nabýt mobila (to je navíc výslovně zakázáno dalšími předpisy), oholit se nebo si něco uvařit. P. Jenda Balík z tiskové střediska Českého národního centra (ČNC) k tomu ale pro Magazín ChristNet.eu prohlásil, že to bylo jasné hned od počátku a v pokynech pro účastníky mělo být uvedeno, že si sebou mají vzít trvanlivé potraviny. V pokynech ale nic o nemožnosti vaření není. Je nám zakázáno používat i plynové vařiče. Nakonec vedoucí jednoho autobusu domlouvá možnost používat několik zásuvek na nedaleké faře. To ale takřka nikdo vzhledem k časovým možnostem nevyužívá. Italští organizátoři nám tvrdí, že předpokládali, že si koupíme jídlo na akcích. Proud odmítají pustit

V celém objektu je voda prohlášena za nepitnou. Všude jsou vylepeny cedulky o její závadnosti. V zápětí je ale část z ní prohlášena zase za pitnou. Na tři sta lidí jsou zde tři sprchy - na dvoře. Sprchovat se musí v plavkách (jsou společné). Teplá voda neteče. Ovšem o té si již dlouhou dobu nechává snít i přípravný tým, který zde byl již před námi. Na patře je jediné zrcadlo. WC jsou popsána sprostými nápisy. Na některých záchodech chybí prkýnka. V ČNC ovšem budou zanedlouho WC i ucpána. V místnosti 10x10 metrů spí 22 chlapců.

Zavírá se o půlnoci. Proto není možné být venku večer. Ani přes den nejsou většinou místa, kde jsme ubytováni, otevřena. Je potřeba ráno odejít a být venku až do večera.

Teprve pozdě večer jsou nám rozdány pasy účastníků SDM. Byl s nimi strašný problém, Italové nám je nechtěli vůbec vydat. Magazínu ChristNet.eu se přes veškeré úsilí nepodařilo vypátrat příčinu problému.

Zahajujeme my i svět

Byl jsem se podívat na generálce UpWithPeople.org před bazilikou svatého Jana v Lateráně. Byli velmi profesionální a nadšení. Nevěděl jsem, zda sleduji MTV nebo SDM. Prostě Američané.

Stále dojížděly další autobusy. V 18.00 byla první česká mše, kterou sloužil biskup Radkovský. Ve 20.00 začal oficiální program v ČNC. Sekrétář Sekce pro mládež České biskupské konference P. Miroslav Šimáček uvítal všechny přítomné a lehce monopolní Střípky spustily své oblíbené songy. Každá diecéze dostala během scénky, jejíž smysl zůstal lehce utajen, jedno zvíře. Setkání zakončila scénická meditace Renčovy Popelky nazaretské. Byla velmi jemná, tichá, obrazově bohatá a oslovující. Přednes četla krásným hlasem moderátorka Radia Proglas Ivana Pejchalová. Pro zájemce byla po skončení ještě mše v naší bazilice Svatého kříže Jeruzalemského.