Pouhý týden po oznámení jmen sedmatřiceti nových kardinálů zveřejnil papež pět dalších nominací a minulý týden avizovaná jména dvou kardinálů jmenovaných in pectore při poslední konsistoři v roce 1998. Překvapivé oznámení pronesl usmívající se papež v neděli v poledne z okna své pracovny nad náměstím sv. Petra. „Z různých důvodů jsem tato jména neoznámil minulý týden,“ řekl k vysvětlení širší dodatečné nominace. Tajně jmenovaní preláti pochází z Ukrajiny a Lotyšska, pětice doplněných kandidátů je složena ze dvou Němců, Bolivijce a dalšího ukrajinského arcibiskupa. Jména pětice, jak řekl, měl v srdci již minulý týden. Další vysvětlení odložení ohlášení nominace již neposkytl.

Tři roky pozdržel Jan Pavel II. ohlášení jmenování nyní 74letého lvovského arcibiskupa latinského obřadu Mariana Jarowského. Na lvovský stolec byl tento theolog uveden v roce 1991. Těší se pověsti muže hluboké spirituality. Od prvních kněžských let jej váže osobní přátelství s papežm. Druhým odloženým jmenováním je nominace arcibiskupa lotyšské metropole Rigy Janise Pujatse. Sedmdesátiletý arcibiskup byl na kněze vysvěcen roku 1951 a v čele rižské diecéze stojí deset let.

Mezi „knížata církve“ bude 21. února uveden lvovský arcibiskup východního obřadu Lubomyr Husar, pastýř řeckokatolické obce tvrdě stíhané stalinskými represemi. Pouze jeho nominaci doprovodil Jan Pavel osobním komentářem. „V jeho osobě, právě tak jako v osobách prelátů zmíněných dříve, chci ocenit jejich místní církve, které zejména během 20. století těžkými zkouškami a poskytly světu příklad mnoha křesťanů a křesťanek, kteří poznali jak podávat svědectví o své víře v prostřed nejrůznějšího strádání, které často vyvrcholilo obětí jejich života.“

Arcibiuskup Husar je nástupcem kardinála Miroslav Ivan Lubachivského, který zemřel v polovině prosince loňského roku ve věku 86 roku. Vedl obnovu řecko-katolické církve poté, co opět nabyla svobody během perestrojky. Papež plánuje letos v červu na Ukrajinu svou první návštěvu.

Arcibiskup Julio Terrazas Sandoval (64) z bolivijského Santa Cruz de la Sierra předsedá zdejší národní biskupské konference. S jeho nominací vzrostl počet vstupujících členů kardinálského kolegia z Latinské Ameriky na 11.

Arcibiskup Wilfrid Fox Napier, františkán z jihoafrického Durbanu oslaví v březnu šedesátku. V letech 1987-1994 kdy se JAR zbavovala apartheidu byl předsedou jihoafrické biskupské konferenci. Patřil v té době k nejvýraznějším obráncům lidských práv v zemi.

Míšeňský biskup Karl Lehmann (64) je předsedou Německé biskupské konference. V minulých letech žádal od Jana Pavla II. rozhodnutí v citlivé otázce katolickým poraden pro těhotné ženy zvažující potrat. Poradny zařazené do státem uznávaného systému vydávaly potvrzení o poskytnuté konsultaci, kterými zákon podmiňuje možnost, aby žena mohla legálně nechat provést potrat. Nepřímý podíl katolických poraden na potratech vyvolal mezi katolíky ostré spory a Lehmann se obrátil s žádostí o rozhodnutí na Svatý stolec.

Arcibiskup Johannes Joachim Degenhardt z Paderbornu (74) veřejně osvědčil podporu učení Jana Pavla II. a zastává mimořádně jasný postoj v obraně nenarozeného života.

Nominace budoucích kardinálů dva týdny po sobě se za současného papeže odehrála poprvé. Jan Pavel II. uvedl, že vědomě překročil počet kardinálů pro volbu papeže stanovený Pavlem VI. (120 kardinálů, kteří musí být mladší osmdesáti let). Po únorové konsistoři bude volitelů 135, někteří však překročí osmdesátku v několika dalších měsících.