Je dlouhodobou zkušeností, že o svátcích přijde na bohoslužby hodně lidí, zejména těch, kteří jinak nechodí. Týká se to především Vánoc, ale i Velikonoce provází pravidelně stejný úkaz. Konečně občas přijdou i mimo svátky na bohoslužbu  ti, kteří jinak nechodí.

Ilustrační foto: zpívající ministrant
Foto: Bettmann/Corbis

Důvody, pokud se nejedná o ty sváteční, jsou různé. Někdo přijde za hudbou, jiný za slovem populárního kazatele, jiný hledá v současné honbě za konzumem trochu svátečního klidu, který by si odnesl domů.

Bedřich Smetana, ač jak známo byl ateista, ale pokud nebyl ve Švédsku, navštěvoval pravidelně, jak je doloženo, bohoslužby v Emauzích, a to pro gregoriánský chorál, který měl ve velké vážnosti. Pro liturgii zkomponoval Smetana sice jen dvě moteta pro postní dobu, která, ač je psal jako školní práci, svědčí o jeho schopnosti ponořit se do modlitby a vyjádřit žalmistova slova hudbou.

Při letošních velikonočních svátcích mě napadlo, zda by ještě dnes Bedřich Smetana navštěvoval chrám. Přes to, že jsem byl ve frekventovaném pražském chrámě, a slyšel mnoho slov o radosti ze zmrtvýchvstání Pána, nebylo to jaksi slyšet. Kněz obtížně zápasil s jakýmisi novými nápěvy, které chorál připomínaly jen velmi vzdáleně.

Vrcholem bylo ukončení, kde namísto velice jednoduchého ale přitom vpravdě jásavého Aleluja se ozval nápěv, jehož autorem mohl být experimentátor čtvrt a šestinotónové hudby A. Hába. Někteří z lidu se pokusili odpovědět, avšak s výsledkem ještě horším, než jakým způsobem byli vyzváni.

Při pátrání po příčinách této změny jsem se dověděl, že je dávána přednost českému jazyku, který vyžaduje svébytné zhudebnění, že nelze udělat převod z latinského na český text. Opravdu, Aleluja v latině je skutečně úplně jiné než v češtině!?

Má to jeden háček a sice, že nepoznám, kdy je to vysloveno (zazpíváno) latinsky a kdy česky.