Prezident Václav Havel včera vrátil sněmovně zákon o církvích a náboženských společnostech. Domnívá se, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Církvím totiž znemožňuje mít vlastní nemocnice a zařízení sociálních služeb.

Katolická církev Havlovo rozhodnutí uvítala. Poslanci ČSSD a ODS jsou ale přesvědčeni, že sněmovna veto přehlasuje. Se zákonem nesouhlasil i Senát. Sněmovna ovšem hlasy ODS a ČSSD 27. listopadu senátní veto přehlasovala. Proti byli lidovci, unionisté a komunisté.

Zákon podle Havla zdravotnická zařízení a zařízení sociálních služeb vyjímá ze "staletého stále živého poslání církví, které od prvopočátku spojují službu slovem - kult - a službu činem - charitu", uvedl vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl. Tomuto pojetí církví podle prezidenta odpovídá jejich úzké sepětí s charitativní působností, která je jejich nedílnou součástí.

Mluvčí katolických biskupů Daniel Herman ČTK řekl, že Havlův názor je v naprostém souladu s názorem katolické i dalších církví, které jsou sdruženy v Ekumenické radě církví. Podle České biskupské konference i Ekumenické rady církví nový zákon církve staví do role organizací podřízených státu, nad nimiž se zavádějí mnohá nová administrativní opatření a kontroly.

Vetovaný zákon předpokládá, že podnikání a jiná výdělečná činnost církví budou pouze jejich doplňkovou výdělečnou činností. Zisk budou moci použít jen k plnění cílů své činnosti. Zákon také zjednodušoval evidenci církví s malým počtem věřících. Pro registraci mělo stačit 300 namísto současných 10.000 podpisů. Jednadvacet tradičních církví a náboženských společností mělo mít větší práva než nově registrované subjekty. Mohly by tedy působit v armádě či věznicích, vyučovat náboženství na státních školách, zřizovat církevní školy a uzavírat církevní sňatky.