Novelizace zákona o zmírnění některých majetkových křivd způsobených církvím vyvolá nejen další vlnu restitucí, ale asi i množství soudních sporů, napsal dnes slovenský list Pravda. "Poslanci ještě uvidí, jakou Pandořinu skříňku otevřeli," tvrdí zdroj z ministerstva zemědělství.

Podle něj je novela v rozporu se závazkem církví, že už více žádat nebudou, jak deklarovaly před přijetím původního zákona v roce 1993.

"Tato novela nás překvapila, dokonce ani naše majetkovoprávní oddělení nevědělo o přípravě takového zákona," tvrdí Jozef Hrtús, ředitel Biskupského úřadu v Banské Bystrici. Vzápětí však dodává, že diecéze využije novou možnost a uplatní některé restituční nároky.

"Zajímají nás hlavně lesní investiční cesty, které dosud patřily výlučně státu," upřesňuje Hrtús. Podle slov jednoho z nejbohatších slovenských podnikatelů se naši preláti "dokáží modlit, ale ne obchodovat". Jozef Majský to prohlásil před rokem, kdy se chystal pronajmout si církevní lesy u Rožňavy a zjistil "nesmírný nepořádek v agendě". Tamní biskup Eduard Kojnok tehdy potvrdil, že hospodaření s 2000 hektary lesa, získanými v restitucích, "dopadlo špatně", a proto přivítal zájem náruživého lovce Majského o pronájem.

Předseda Unie diecézních lesů Jozef Jendruch odmítá případ komentovat, nepovažuje ho však za převládající. "Spišská kapitula si svých asi 10.000 hektarů lesa obhospodařuje sama, má na to správcovskou firmu Pro populo a prověrky krajského úřadu dopadly dobře," uvádí opačný příklad. Unie sdružuje vlastníky, kterým dnes patří 66.854 hektarů půdy, což je asi 3,5 procenta z celkové výměry lesních porostů na Slovensku.

"Větší část lesů církev už pronajala," přiznává další představitel unie Ivan Scheimer. Podle Jendrucha by díky novele měly církve dostat zpět 2600 hektarů v Slovenském ráji a 300 hektarů v TANAPu, na nichž dnes hospodaří státní Lesy SR. "Další restituční nároky zpravidla nepřesáhnou výměru 10-20 hektarů a budou je předkládat jednotlivé farnosti," tvrdí šéf unie.

Církvím se však mají vrátit i hospodářské budovy a další stavby sloužící lesní výrobě na těchto i dalších pozemcích, restituovaných po roce 1993. Podnik Lesy SR teprve zjišťuje celkovou výměru. "Za celé Slovensko to může vyskočit až na 4000 hektarů, počty budov a kilometry cest si však zatím nikdo netroufne ani odhadnout," tvrdí zdroj, nepřející si být jmenován.

Podle ředitele církevního odboru ministerstva kultury Jána Jurana církve mají z vrácených lesů "nějaké" příjmy, církevní představitelé však shodně tvrdí, že lesy a půda se jim vrátily v převážně špatném stavu a teď jim dělají jen starosti. V novele však nejde jen o navrácení pozemků. Jde i o restituce nemovitostí po Německé evangelické církvi, která zanikla v roce 1945. Nárok na ně si dělá Evangelická církev augšpurského vyznání na Slovensku. Dá se čekat, že její bratislavský sbor už brzy vyzve magistrát hlavního města, aby mu vydal 20-24 budov v centru Bratislavy.

Mnohé jsou obytnými domy. Domovní komise jednoho z těchto objektů požádala ve jménu 80 obyvatel prezidenta republiky, aby zákon nepodepsal. Žádost odůvodnili hlavně obavami, že je zanedlouho vystěhují z bytů. Dali také na zvážení, zda přijetí zákona není v rozporu s Benešovými dekrety.

Prezident však ve čtvrtek novelu podepsal. "Po předběžném zkoumání jsme nezjistili důvody pro vrácení zákona do parlamentu," tvrdí šéfka legislativního odboru prezidentské kanceláře Mária Dreninová. Zákon tím nabývá účinnost už od 1. března a církve své restituční nároku budou moci uplatnit do letošního 31. prosince.

"Dáme podání na ústavní soud," říkají nájemníci a jsou v tom zajedno s některými zástupci státního podniku Lesy SR. "Je v pravomoci státu rozhodnout o zmírnění křivd a jen Ústavní soud SR může rozhodnout, zda stát přitom nezpůsobil další nerovnosti anebo křivdy," komentuje známý právník Ernest Valko.

Návrh skupiny poslanců předkládal Peter Muránsky z Křesťanskodemokratického hnutí. V listopadu se s ním neztotožnila Legislativní rada vlády. Dzurindův kabinet však 6. prosince novelu schválil, navzdory odporu ministrů za Stranu demokratické levice. V samém parlamentu se návrh setkal s kontroverzními názory, ale nakonec pro něj 5. února hlasovalo 70 z 83 přítomných poslanců.

Z dostupných informací se nedá zjistit, jaký zdroj příjmů představuje pro naše církve její majetek. Jisté je jen jedno - jde o jeden z mnoha zdrojů. Mezi další patří státní dotace. Jen na platy duchovním a provoz církevních ústředí přispěl stát loni sumou 595 miliónů korun. Další milióny proudí každoročně z rozpočtů krajských i okresních úřadů. Vrácení dalších majetků církvím by mělo opodstatnění, kdyby vedlo k ekonomické soběstačnosti a tím i nezávislosti na státu.

Sami církevní představitelé však shodně tvrdí, že to je hudba vzdálené budoucnosti, bez vydatné státní finanční podpory by velké církve nemohly zatím existovat.