Níže uvedený autorizovaný text laskavě poskytl Magazínu ChristNet.eu Mezinárodní Report . Text vyšel v Mezinárodním Reportu 4/2002.

Spor o budoucí tvář pražské katolické fakulty již přinesl rozuzlení. Pravomoci bývalého vedení byly suspendovány a postupně se mění personální i organizační zajištění výuky. Před tím, než se blíže podíváme na události posledních měsíců, bude dobré si připomenout, že “zápas o fakultu” již trvá delší dobu.

První konflikty nastaly již po roce 1989, když se skupina kněží a laiků, pocházejících z podzemních církevních struktur (mj. Halík, Štampach, Zvěřina) rozhodla usilovat o takové změny ve výuce na KTF, které by umožnily přednášet a formovat bohoslovce v duchu pokoncilního teologického pluralismu. Tehdy došlo ke střetu dvou koncepcí reformy. Ta, kterou představoval Prof. Václav Wolf, byla více tradiční a pokud jde o Druhý vatikánský koncil, upřednostňovala jeho literu před “duchem”. Tato orientace, i když s různými odchylkami, určovala charakter výuky na KTF UK po celá 90. léta.

Liberálně laděná skupina, neformálně se tvořící na půdě České křesťanské akademie a za podpory jiných vzdělávacích institucí (Jabok, Institut ekumenických studií) a pražského episkopátu, se s tímto stavem nehodlala smířit. Bylo učiněno několik nezdařených pokusů o nahrazení vedení fakulty novými osobami, periodicky se organizovala mediální kampaň namířená proti představitelům fakulty, jejich údajné bigotnosti a uzavřenosti před světem. Bývalý ředitel Jaboku Dr. Ovečka, který dovedl toto salesiány založené učiliště až pod křídla Evangelické teologické fakulty (mezi vyučujícími Jaboku je mj. Ivan Štampach) navrhoval personální převzetí KTF již v době, kdy byl děkanem KTF zvolen Prof. Polc.

Poté, co se nepodařilo dosáhnout cíle těchto kampaní církevní cestou, zvolila se v duchu josefinismu strategie zestátnění fakulty s církevní asistencí. Tento model dobře dokumentují slova rektora UK Prof. Ivana Wilhelma uvedená v jeho rozhodnutí, rozvěšeném po budově fakulty, že je třeba, aby KTF UK začala vyučovat v liberálnějším duchu. Nejenže je takový záměr v rozporu s požadavky katolického učení a přípravy budoucích kněží, ale jedná se též o hrubé porušení kompetencí ve vztahu státu a církve. Rektor Wilhelm není katolický věřící a nemá právo určovat, zda má výuka na KTF podléhat té či oné teologické orientaci.

Samotná existence KTF UK byla ohrožena rozhodnutím Akreditační komise při MŠMT ČR, která, na základě informací našich církevních představitelů, odňala fakultě právo udělovat vysokoškolské tituly. Seznam údajných nedostatků je delší, mediálně nejfrekventovanější a ve sporu také nejdůležitější, byly výtky následující: 1) nedostatek kvalitně vzdělaných učitelů, 2) nedostatečně pluralitní teologické přístupy a myšlenkové stereotypy, 3) vysoký věk přednášejících a 4) nemožnost přístupu laiků a žen k dennímu studiu.

Pro opětovné získání akreditace bylo požadováno, aby se ve všech zmíněných oblastech přistoupilo k podstatným změnám. Aniž by vysokoškolský zákon něco takového umožňoval, byl do role dočasného protektora KTF rektorem a se souhlasem ČBK dosazen Prof. Nikolaus Lobkowicz, bývalý rektor bavorské Katolické univerzity v Eichstaettu. Jemu byly svěřeny kompetence suspendovaných akademických orgánů na KTF, aniž by k tomu získal pravomocné oprávnění z Říma.

K jakým krokům a změnám nové vedení přistoupilo? V druhé polovině března byly oznámeny výsledky výběrového řízení na obsazení míst akademických pracovníků. Konkurs nebyl vyhlášen, tak jak je to obvyklé, na jednotlivé vědní obory, ale na katedry jako celek. Dodnes nebylo oficiálně zveřejněno, kdo byl členem komise, jež pro KTF vybrala 12 nových pedagogů. Navíc byla jmenována nová vědecká rada, ze které byl vyřazen Prof. Wolf (zde byl také přednesen návrh na definitivní ukončení pracovního poměru Prof. Wolfa na KTF), spolu s dalšími orthodoxně smýšlejícími teology a vědci jiných oborů (P. Hřebík, P. Brož, P. Svoboda, Dr. Radomír Malý, P. Beneš).

Postupujme nyní bod po bodu, tak jak jsou uvedeny v seznamu nejčastějších výtek.

Ačkoliv se KTF vyčítalo, že má nedostatek odborných učitelů, jejich počet s titulem profesor (5) byl vyšší, než je na zbývajících dvou katolických fakultách v České republice dohromady. Ty se však do potíží s akreditací nedostaly.

Pokud jde o požadavek na otevření výuky teologickému pluralismu, pak lze konstatovat, že noví pedagogové tuto podmínku splňují. Také je však zřejmé, že původní představy liberálně zaměřené skupiny kolem ČKA nejsou zdaleka naplněny. Spíše klasické pojetí výuky filosofie posílí renomovaný český filosof Prof. Stanislav Sousedík. Totéž se již nedá říci o dalších dvou nových vyučujících na katedře filosofie. Prof. Ludwig Armbruster se nijak netají oblibou německého panteisty Hegela, jehož myšlení má ve filosofii a v následné teologické aplikaci nedozírně destruktivní účinky.

Dalším staronovým vyučujícím je Prof. Karel Vrána, osoba známá svou činností v exilu, jehož vliv na české katolické myšlení je nezanedbatelný. Byl to právě on, kdo pod pseudonymem Pavel Želivan propagoval v českém katolickém disentu již Janem XXIII. odsouzené učení jezuitského evolucionisty Pierra Theilharda de Chardin. V antropologii, což je obor, kterému se zvláště věnuje, dává před tomisticky orientovanou filosofií přednost “dialogickému personalismu” (takto se též jmenuje nově vypsaný seminář), jenž má negativní důsledky při úvahách o lidské přirozenosti a mravním řádu.

Pastorálku bude nově vyučovat ThLic. Ing. Aleš Opatrný, vedoucí Pastoračního střediska u sv. Vojtěcha, kde lze volně zakoupit literaturu, zpochybňující katolickou nauku. Opatrný je mj. známý svým pozitivním přístupem k tzv. laickému modelu církve, spočívajícím v postupném nahrazování svátostného kněžství pastoračními asistenty a laickým vedením farností.

Vzhledem k mimořádné důležitosti systematické dogmatiky pro katolickou teologii jako celek, nelze přehlédnout změny, ke kterým došlo na tomto poli. Původnímu vyučujícímu prof. Wolfovi bylo před vstupem do posluchárny předáno písemné rozhodnutí o převzetí jeho výuky novým vyučujícím, který již byl v dané posluchárně přítomen. Tímto novým vyučujícím je profesor husitské systematické teologie na Husitské teologické fakultě Doc. C.V. Pospíšil, který se osobně podílel na mediální kampani proti Prof. Wolfovi na stránkách Mladé fronty Dnes v prosinci minulého roku. Wolfovi byl odeslán dopis, ve kterém je vyzýván k opuštění republiky, aby mohl nerušeně pracovat na psaní skript tzv. pokoncilní dogmatiky.

Jinému novému vyučujícímu, Dr. Vojtěchu Eliášovi, to patrně není dost a na internetovém Christnetu “odvážně” prohlásil, že se stydí za to, že Wolf a ti, kteří s ním sympatizovali, nebyli okamžitě propuštěni a dosud setrvávají, i když se značně omezenými možnostmi vyučovat, v akademické obci KTF UK. Kurs s názvem “Pokoncilní morální teologie” povede P. Oto Mádr, vydavatel progresivních Teologických textů, které dávají prostor mnoha heterodoxním autorům. V tomto časopise byla mj. publikována stať Prof. Lobkowicze, pověřeného vedením fakulty, ve které vysvětluje, proč již není tomistou. Dnes už prý tomistou být nelze, neboť se tomismus dostal na okraj zájmu vzdělané veřejnosti. Pokud ale filosof stvrzuje či odmítá filosofické postoje a závěry na základě jejich popularity, přestává být filosofem a stává se sofistou.

Pokud jde o údajný vysoký věk vyučujících (uváděné číslo věkového průměru 67 bylo nepravdivé, vždyť jediný vyučující starší 70ti let byl Prof. Polc), nově příchozí věkový průměr ještě zvýšili. Tak například katedra filosofie se rozrostla o tři nové vyučující, všichny starší 70 let. To samo o sobě není pro hodnocení výuky určující, uvádím to jen proto, abych doložil pokrytectví kritiků KTF.

V rámci řádného denního studia bude umožněno teologické vzdělání laikům, mužům i ženám. Pokud jde o muže-laiky, nejedná se o nic nového. Řádné denní studium bylo laikům přístupné, o čemž svědčí skutečnost, že mezi 89 posluchači řádného denního studia je 39 laiků! Kandidáti kněžství, jejichž úkolem je o svoje povolání pečlivě dbát a prohlubovat je, budou však od nového školního roku v denním kontaktu s mladými adeptkami teologického vzdělání. Jak je možné, že se tento model formace budoucích kněží nesetkává s nesouhlasem kompetentních osob v Církvi? Jak je vůbec možné, že si dnes katolíci v tak zásadní otázce nerozumí?

Nejčastější námitka proti oddělené přípravě kandidátů kněžství zní, že jejich nedostatečný kontakt s ženami v této fázi života bude překážkou pozdější pastorace ve farnostech. Neexistuje jediný seriózně provedený výzkum, který tuto hypotézu potvrzuje. Představa, že mladý muž, který se na svou kněžskou službu nepřipravuje v prostředí mladých žen, trpí újmou, svědčí nejen o mylném pohledu na kněžství, ale také o nezodpovědném zvážení priorit při formování a prohlubování specificky kněžské spirituality. V posledních letech dochází k postupnému snižování počtu seminaristů (letošní rok má nejnižší stav za celé polistopadové období). V tomto článku není možné se zabývat důvody tohoto poklesu, společná výuka bohoslovců a mladých žen však vhodným lékem na nedostatek kněží není.

Neuvádím tyto informace proto, že chci aktéry těchto událostí na KTF UK skandalizovat, ale proto, že neexistuje jiné katolické periodikum, ve kterém se lze dozvědět  skutečnosti, které jsou záměrně zamlčovány.