Po letech, kdy se nosila v těsných kalhotách či bikinkách, neustále poletovala po večírcích a popíjela alkohol, se teď devětadvacetiletá Maha halí do islámského závoje a tvrdí, že nikdy nebyla šťastnější, píše agentura Reuters.

Povzbuzena obrodou islámu a rostoucím počtem náboženských pořadů na arabských satelitních kanálech, Maha a stále více mladých žen z egyptských movitějších vrstev obohacují svůj západní šatník variacemi závoje nazývaného hidžáb, takovými jako pestrobarevné šátky a dlouhé splývavé hábity.

Konzervativní šat, šátky a závoje jsou součástí kultury na egyptském venkově a v chudších oblastech země po celá staletí. Nošení závoje je ale nyní na vzestupu i mezi příslušnicemi městských a tradičně liberálnějších tříd, které před několika desetiletími nosily odvážené minisukně a živůtky bez ramínek.

"Od té doby, co se halím do závoje a co jsem se dozvěděla víc o islámu, jsem méně zlostná, jsem trpělivější a prodchnutá vnitřním klidem," vysvětluje úřednice Maha, která si přála, aby její skutečné jméno nebylo zveřejněno.

Egypt, na rozdíl o ultrakonzervativních muslimských států jako Saúdská Arábie a Írán, od žen nošení závoje striktně nevyžaduje. Ty, které se o své vůli rozhodnou se do něj halit, nosí pestrou škálu stylů od elegantních šátků po dlouhá roucha, žijí a pracují bok po boku s nezahalenými ženami a s mužskými kolegy.

Proč se stále více mladých žen uchyluje k nošení tohoto závoje, je předmětem mnohých debat. Zdá se, že některé z nich ustupují tlaku upřených pohledů ve společnosti, kde jsou na odiv stavěné známky skromnosti považovány za ctnost, byť doplněny o výrazný make up a šperky. Jiné to zdůvodňují snahou vyhnout se obtěžování.

"V ohavných chudinských čtvrtích závoj ženy chrání, protože signalizuje, že jsou konzervativní a nejsou snadnou kořistí," vysvětluje socioložka Hanía Šolkamíová.

Jiné se inspirují poselstvím askeze konzervativních islámských duchovních, kteří šíří svou víru prostřednictvím satelitní televize.

Podle analytiků nalézá takovéto poselství od útoků na Spojené státy 11. září patrně stále vnímavější posluchačstvo. Mnozí arabští muslimové, rozlícení domnělou předpojatostí Západu vůči islámu, zavrhují západní styl oblékání a kulturu.

"V islámu je přímé spojení mezi náboženstvím a politikou," říká profesor blízkovýchodní politiky na Americké univerzitě v Chicagu Haját Alvi a dodává, že závoj může být vyjádřením jak politického, tak náboženského postoje.

Ústřední otázkou debaty je vliv závoje na práva žen. Podle liberálů je jeho nošení pro emancipaci žen v Egyptě krokem zpět a má své kořeny v předislámské kultuře pomáhající zvěčnit dominantní postavení mužů.

Stoupenci závoje tvrdí, že takovéto názory obrážejí předpojatost vůči osobnímu výběru náboženství, který nebrání ženám hrát ve společnosti úplnou úlohu.

Islámští učenci tradičně interpretují verše z koránu nabádající ženy, aby zahalovaly závojem ňadra, jako příkaz k zahalování vlasů, šíje a uší.

Mnohé ženy, které se rozhodly závoj nosit, však hovoří o tom, že to není vždy snadná volba, a to dokonce ani ve vesměs muslimském Egyptě.

Když se bývalá pilotka soukromé letecké společnosti Šarúk Narina Sálimová dostavila do práce v uniformě, ale se závojem pod služební čapkou, byla propuštěna. Společnost její propuštění odůvodnila tím, že se Narina do práce nedostavila v předepsané uniformě, jelikož hidžáb k ní na rozdíl od modrých kalhot, bílé košile a pilotní čepice nepatří. Narina nyní bojuje proti rozhodnutí svého zaměstnavatele soudně.

Na druhé straně ženy, které závoj nenosí, projevují obavy, že pokud by se z nich stala menšina, mohly by být za to, že si nehalí vlasy, paže a nohy stigmatizovány, protože stále více jejich sousedek, přítelkyň a spolužaček se do hidžábu halí.